MF Dnes – Hejtman: Amerika má zájem o skláře

Tři týdny strávil hejtman Libereckého kraje Petr Skokan ve Spojených státech amerických. Za peníze americké vlády tam společně s dalšími hejtmany poznával, jak funguje tamější demokracie. “Přivezl jsem si spoustu poznatků,” řekl hejtman po svém návratu. Přijel opravdu plný zážitků. Z každé otázky se obratem dostal k nějaké příhodě či zkušenosti. Své poznatky z dlouhé cesty chce sepsat.

Splnila cesta vaše očekávání?

Určitě. Spíše překonala. Viděl jsem vše, co jsem vidět chtěl. Splnily se i mé specifické požadavky: viděli jsme úpravny vody, navštívili jsme i indiánskou rezervaci.

 

Hejtman: V USA mají zájem o naše skláře
 

Z Ameriky jsem přivezl spoustu kontaktů, říká o své cestě hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. Mimochodem, třeba s kvalitou vody jsme na tom i leckdy lépe. Jsou určitě věci, které máme vyřešeny lépe, ale základ – jednoduchost a demokracie se nedá srovnat. Nejsem amerikanofil, ale můj názor na USA se podstatně zlepšil. Viděli jsme věci, které běžný turista vidět nemůže. Také jsme poznali, že každý se musí starat sám o sebe.

 

Čím vás USA nejvíce překvapily?

Především tím, jak lpí na demokracii a jednoduchosti. To začíná už krátkou a stručnou ústavou a končí velmi jednoduchým řízením měst a obcí. Řeší ale trošku jiné problémy než my. Za malé považují ty obce, které mají “jen” pár tisíc obyvatel, snaží se je integrovat do větších celků. U nás jsme o řád níže. Překvapením byla i perfektní organizace – všude na nás někdo čekal, všechno šlo podle programu. Přitom to bylo náročné: projeli jsme sedm států, každý přesun byl s přestupy…

 
Kolik vás po USA cestovalo?

Bylo nás pět představitelů různých krajů. Cestoval jsem společně i s hejtmany Královéhradeckého a Pardubického kraje, což bylo velmi užitečné. Jsme spolu v NUTS II Severovýchod (region soudržnosti pro rozdělování peněz z EU – pozn. redakce). Přes rok se moc nevidíme a tak jsme mohli prodiskutovat spoustu věcí.

 

Jak jste se domlouvali?

Měli jsme dva skvělé překladatele, ale uživil jsem i své znalosti. Například v letadle, pohádal jsem se s letuškou kvůli jejímu chování.

 

Byl jste dlouho mimo, jak jste komunikoval s úřadem?

Byli jsme na to připravení, měl jsem s sebou notebook a ve většině hotelů bylo možné připojit se na internet, takže se jednalo především o emailovou komunikaci. Navíc jsem měl Skype telefon, (program na volání zdarma přes internet – pozn. red.) přes který jsem se několikrát spojoval s lidmi z úřadu. A pak samozřejmě maily. Mimochodem, při jednání je naprosté tabu mobil, nikomu tam nezvoní, nikdo si nevyřizuje ani smsku. To je velký rozdíl, sám jsem měl nutkání se podívat na zprávu. Vysvětlují to tak, že od teď do teď na vás mají vyhrazený čas a proto očekávají, že se jim budete na 100%věnovat. Ale zakazovat mobily na zastupitelstvu nebudu.

 

Zmiňoval jste jednoduchost jejich demokracie, můžete dát příklad?

Třeba stát Nové Mexiko, který má pět milionů lidí. Členové parlamentu jsou volení, ale funkci vykonávají bezplatně. Jsou to především lékaři, právníci či zemědělci a scházejí se jednou ročně na 30 dnů, během kterých schvalují zákony. Vypláceny jsou jim pouze diety na zmíněných třicet dnů zasedání parlamentu a tvořit zákony své země je pro ně obrovská čest.

 

Liberecký kraj bude také takhle fungovat?

To asi ne. Ale ani u nás není práce zastupitele obživou, berou jen symbolickou odměnou. Ale nabyl jsem přesvědčení, že menší orgány jsou mnohem akceschopnější. Spíše bychom tedy měli naše orgány držet při dolní hranici počtu, který nám umožňuje zákon. Například třísettisícový Birmingham v Pensylvánii má jen osmičlennou radu a starostu, nic více.

 

Jsou tak nízké i počty úředníků?

Čím jednodušší jsou předpisy, tím je potřeba méně úředníků. To je základ. Mimochodem, tam neexistují chlebíčky či občerstvení k jednání. Argumentují tím, že jsou to peníze daňových poplatníků.

 

Co dalšího vás inspirovalo?

Líbilo se mi, že samosprávy také mohou určovat daně a přesně říct, na co půjdou. Také školství je podstatně praktičtěji zaměřené. V matematice na střední škole se například učí, jak si zažádat o hypotéku či úvěr. V tom je velký rozdíl.

 

Dá se některý z poznatků uvést do praxe u nás?

Určitě, hlavně ta jednoduchost. Myslím, že bychom měli usilovat o co nejjednodušší zákony, ten právní prales bychom měli proklestit. Když jsem jim říkali, že tady máme zákony, které se během tří let i patnáctkrát novelizují, tak to nechápali. Rád bych ovlivnil i to, aby se peníze vybíraly na co nejnižší úrovni a tam také zůstaly. Federální vládou projde jen necelá pětina vybraných daní.

 

Američané jsou pověstné svými geografickými “znalostmi”. Setkali jste se s tím, že někdo nevěděl, kde je Česká republika?

Setkali, několikrát. Ale tak devět z deseti vědělo, kde se Česká republika nachází. Někteří tu i byli nebo měli v Čechách příbuzné. Bohužel většina lidí jezdí jen do Prahy nebo do Českého Krumlova. Myslím ale, že povědomí o naši zemi tam je slušné.

 

Podle některých zastupitelů před vaším odjezdem to byl jen výlet. Co konkrétního může znamenat vaše cesta pro obyvatele kraje?

Vezu několik konkrétních zajímavých věcí. Například pozvánku pro místní kulturní spolky na festival do Santa Fe s možností požádat si o grant na dopravu a ubytování. Za nejvýznamnější považuji ochotu státu Alabama uspořádat český rok. Budu to brát na asociaci krajů, chtějí všechny regiony. Také například zástupci muzea v Birminghamu projevili zájem o skláře, kteří by je učili. Zájem o naše studenty měla také univerzita v Alabamě. Měli jsme až šest jednání denně. Přivezl jsem si řadu užitečných poznatků, které bych rád uplatnil ve své práci a v činnosti Libereckého kraje.

 

| Zpět na seznam zpráv | Vloženo: 26. 11. 2005
 

Komentáře jsou zavřeny.