Události nedávných dnů mne přivedly ke vzpomínkám na mé hudební mládí. Jednak to bylo úmrtí Stanislava Hradeckého, zpěváka metalové skupiny Citron, jednak výstava „Tvrdá hudba v těžké době“.
V době dospívání se u mne začala projevovat celoživotní záliba v moderní muzice. Jako malý kluk jsem se sice kvůli babičce učil v lidové škole umění hře na klavír, ale moc mne to nebavilo. Základy hudební nauky jsem ale dobře zúročil při hře na kytaru. S brnkáním jsem začal v patnácti ve vlaku při jízdách na internát. Stejně jako řada jiných mladíků v tomto věku jsem ve skrytu duše snil o kariéře hudebníka. Absolvoval jsem i ústeckou lidovou konzervatoř, obor tvorba hudebních textů. Ambice začínajícího „umělce“ mne během středoškolských studií přivedly do libereckého divadla Hudby a poezie, kde se sešla výborná parta.
No, a z té doby mám osobní vztah i ke skupině Citron – její skladby jsme hodně hráli coby amatérští rockeři. Já jsem hrál na baskytaru, svou první kapelu jsem založil v roce 1979 na internátu. Jmenovala se Koroze. Jádro kapely tvořili spolužáci z České Lípy:Jan Novotný (sólová kytara), Ivan Hajžin (bicí), později se přidal Ivo Novotný s druhou kytarou. Následovaly Korekce, Kyklop, HSPS, CI5 a Noční jízda. Kromě Citronu jsme hodně hráli i skladby slavných skupin Olympic, AC / DC, Judas Priest či Pink Floyd, k některým z těch kousků jsem dokonce napsal texty.
Pár historek z té doby si můžete přečíst na
Petr Skokan 1 – od Koroze k CI5 (Českolipský underground 38)
Petr Skokan 2 – od Jízdy k politice (Českolipský underground 39)
Tu krásnou dobu mládí mi výstava Tvrdá hudba v těžké době s podtitulem Československý hard rock a heavy metal v časech totality v pražském Popmuseu připomněla velmi emotivně. Zajděte se na ni podívat, potrvá do 3. května.
