49.
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí některá opatření v soudnictví
/sněmovní tisk 483/ – prvé čtení
Já nevím, jestli je tady člen zastupitelstva Libereckého kraje Václav Horáček? (Václav Horáček stojí u řečniště a hlásí se, že to je on.) Ano, moc omlouvám se. Takže v tom případě bych vás asi požádal, abyste to odůvodnil – ten návrh. Prosím, máte slovo jako první.
Poslanec Václav Horáček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh má zajistit vznik samostatného Krajského soudu pro Liberecký kraj namísto současné pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem a vyřešit tak současnou roztříštěnost území Libereckého kraje, kdy část území spadá do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a část do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Na rozdíl od předchozího návrhu zastupitelstva Libereckého kraje, což asi mnozí, kteří už tady byli předtím, si pamatují, tato novela neřeší vznik Krajského soudu v ostatních krajích České republiky, kde dosud nejsou zřízeny, neboť ne všechny kraje jsou na vznik těchto institucí justičního systému po všech stránkách dostatečně připraveny, ať už jde o personální obsazení nebo vybudované potřebné zázemí.
Liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem je však na převzetí role plnohodnotného krajského soudu připravena dokonale. Již nyní vyřizuje veškeré soudní agendy, ke kterým je příslušný krajský soud, a budova justičního paláce potřebám krajského soudu rovněž plně vyhovuje. Zřízení plnohodnotného Krajského soudu v Liberci je tak víceméně záležitostí administrativní, která nebude zatěžovat veřejné rozpočty, potažmo ani státní rozpočet České republiky, žádnými novými výdaji, a přesto může poněkud usnadnit život občanům v Libereckém kraji.
Navrhovaná novela zákona nijak nevylučuje vznik plnohodnotných krajských soudů i v ostatních krajských městech, kde dosud nejsou, ale to vždy až v okamžiku, kdy budou pro vznik krajského soudu připraveny. Protože však nepřipravenost jiných krajských měst na vznik plnohodnotných krajských soudů a s tím související potřeba významných finančních investic byla v minulosti používána jako argument proti návrhům zastupitelstva Libereckého kraje na vznik plnohodnotných krajských soudů v krajských městech, kde dosud působí jenom jejich pobočky, tento návrh vznik krajských soudů v jiných krajských městech neřeší.
Závěrem bych chtěl říci, že pracoviště pobočky v současné době disponuje prostorami i vybavením, v nichž lze zahájit provoz samostatného krajského soudu. Tento nový krajský soud může po stránce technické i personální začít fungovat bez jakýchkoliv transformačních nákladů.
Vážené dámy, vážení pánové, z těchto důvodů bych vás požádal o propuštění do dalšího čtení a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já také děkuji za to uvedení. A teď bych požádal pana poslance Pavla Staňka, který je zpravodajem určeným pro prvé čtení, aby se k tomu vyjádřil, k tomu úvodu.
Je tady taková rozverná atmosféra, tak já bych byl raději, kdybychom se víc soustředili na to, co projednáváme. (Zvoní zvoncem.) Prosím poslance.
Pan ministr se hlásí potom do rozpravy. Ano, dobře, teď má slovo pan poslanec Staněk.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové, nebo hezký podvečer. Já budu velmi stručný ve své zpravodajské zprávě. Už dopředu předesílám, že navrhnu Poslanecké sněmovně, aby tento návrh byl zamítnut, protože je hned několik důvodů, proč tak udělat.
Na základě toho návrhu v podstatě navrhovatelé chtějí, aby SE ze současné pobočky Krajského soudu v Liberci stal samostatný Krajský soud, plnohodnotný krajský soud, který v tuto chvíli bude na stejné úrovni jako již zřízené krajské soudy. Tento návrh byl projednáván vládou a i sama vláda zaujala k tomuto návrhu negativní stanovisko a v podstatě se víceméně ztotožňuje – nebo ztotožňuji se já s těmi názory, které vláda ve svém rozhodnutí učinila.
Navrhovanou úpravu lze především považovat za mimořádně nekoncepční, protože se vlastně týká jenom jednoho konkrétního krajského soudu, který by měl být zřízen z pobočky v Liberci. Týká se v podstatě jenom právě toho Libereckého kraje. Takže v tuto chvíli je takovýto návrh mimo koncepci tvorby krajských soudů a vůbec soudních institucí. Myslím si, že by mělo být, pokud by se mělo řešit dál uspořádání soudních institucí a soudů jako takových, tak by ten návrh musel být řešen samozřejmě pro všechny ostatní v tuto chvíli existující pobočky, nejenom pro Liberecký kraj, nejenom pro město Liberec. Tedy to je vlastně jeden z těch důvodů, nebo první důvod, který myslím je potřeba zvážit pro to, abychom takový návrh zamítli.
Dalším důvodem, který z toho plyne a který logicky musí se zřízením nové instituce vyvstat, je samozřejmě důvod ekonomický. V tuto chvíli je potřeba říci, že do ekonomiky vůbec tento návrh v podstatě vkoncipován není, není tam řešen rozpočet, není tam návrh, který by říkal, kde se peníze na zřízení plnohodnotného krajského soudu vezmou, odkud přijdou, a nebude tam v podstatě hlavně řečeno, kde na to má Ministerstvo spravedlnosti, případně stát brát. To znamená, nejedná se nejenom o samotné zřízení soudu, ale i o jeho provoz. Tak jak tady říkám a myslím si, z tohoto důvodu je potřeba ten návrh také odmítnout, protože v tuto chvíli, kdy jsme schvalovali rozpočet ministerstva do budoucna, tak nevím, kde by stát měl vzít další prostředky na provoz dalšího soudu, který by měl být zřízen.
Já jsem říkal na začátku, že budu ve své zpravodajské zprávě stručný, také stručný jsem. Navrhuji skutečně zamítnutí tohoto návrhu a nepropuštění do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tak jsme slyšeli stanovisko poslance zpravodaje a teď otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? – Pardon, pan ministr Pospíšil se hlásil jako první, ten se hlásil ještě před všemi. Takže máte smůlu, pánové, v tomto případě. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já zde chci za vládu podpořit stanovisko, které zde řekl pan zpravodaj a které víceméně vyjadřuje negativní vztah k tomuto návrhu, který zde předložil Liberecký kraj.
Já zde chci nejprve říci, že ten problém má dvě roviny. Za prvé samotné zřízení jedné konkrétní instituce zákonem, což je podle mého názoru nesystémové a nesprávné řešení. My bychom neměli bez jasného důvodu říci, že tu zřizujeme jeden soud jenom proto, že pobočka v Libereckém kraji, pobočka Krajského soudu z Ústí nad Labem v Libereckém kraji, je v uvozovkách z hlediska komplexnosti nejblíže nebo nejvíce podobná plnohodnotnému krajskému soudu. Toto podle mého názoru není správný přístup, pokud se chceme koukat na instituce veřejné moci v České republice systémově a pokud řešení a změny, které v systému výkonu veřejné moci v této zemi chceme provádět, mají mít nějakou logiku, nějaký systém a nějaké důvody. Tedy to je ten argument první.
Argument druhý je, že ve chvíli, kdy zde zřídíme v jednom z nově vzniklých krajů, samosprávných krajů, samostatný krajský soud, tak to spustí lavinu. Ostatní kraje, kde dokud nejsou soudy, budou chtít a velmi výrazně vyžadovat po státu, konkrétně po Ministerstvu spravedlnosti, aby se zasadilo o to, aby i v těchto krajích vznikly krajské soudy. A já se ptám: Je toto správné řešení? Je správným řešením, aby ve 14 samosprávných krajích bylo také 14 krajských soudů? Měli bychom občanům říci, co to přinese, co znamená pro občana zřízení nových 6 krajských soudů v nějakém časovém horizontu, byť ne asi najednou, co to bude pro ně znamenat.
Já osobně se domnívám, že na orgány či instituce veřejné moci, tedy i na soudní instituce, je nutné koukat přes několik klíčových charakteristik. První klíčová charakteristika je dostupnost. Ano tedy. Pokud zřídíme šest nových krajských soudů, pak pro občany v šesti krajích, kde dosud soudy nejsou, bude soudní moc více dostupná, budou blíže krajskému soudu. Je otázkou, kolikrát za život se běžný občan ke krajskému soudu dostane. Myslím si, že kdybychom takovou statistiku udělali, tak většina občanů s krajským soudem ve svém životě nemá co do činění. Je to mimořádně specializovaná instituce veřejné moci, která vykonává mimořádně specializovanou agendu. A od toho se odvíjí ten druhý krok, proč já jsem principiálně skeptický k tomu, aby se v nových krajích zřizovaly krajské soudy, a to je princip kvality služby, kterou ta či ona instituce veřejné moci, tedy i soud má občanům poskytovat. Zkrátka a dobře, soudní rozhodování, zvláště soudní rozhodování u odvolacích soudů, a těmi jsou krajské soudy, nese mimořádnou známku odbornosti a nese mimořádné nároky na takovou instituci. To není vydávání osvědčení, to není prodej kolků, to je zkrátka mimořádně sofistikovaná činnost, kde je třeba vnímat i to, jak velké území ten který krajský soud má. A je třeba občanům korektně říci, že budeme-li mít více krajských soudů do budoucna, tedy třeba i čtrnáct, tak tyto krajské soudy budou mít menší obvody, budou to tedy malé krajské soudy a logicky budou méně specializované.
Je možné mít v malém kraji specializované odvolací soudy? Tak pokud ti soudci budou pracovat na poloviční úvazek, pak třeba ano. Ale pouze říkám, že z výpočtů Ministerstva spravedlnosti se jasně ukazuje, že u kraje, který má tři okresy, těžko lze docílit například plnohodnotného správního soudnictví u krajského soudu. To je zkrátka fakt a ať ho někdy vyvrátí, že to není pravda. Já moc prosím, při těch regionálních bojích o plnohodnotné kraje, uvažujme trochu racionálně a řekněme si, zda jsme schopni zajistit 14 plnohodnotných soudů s plnohodnotnou agendou, s plnohodnotnou specializací. A já říkám, že tato země je bohužel příliš malá na to, aby zde byl tak velký počet odvolacích soudů. Obecně platí teze všude ve světě, čím je méně odvolacích soudů, jinými slovy čím mají větší území, čím jsou ty soudy větší, tím je tam možné mít větší specializaci, tím je tam možné mít více soudců na určitou agendu a tím ty soudy soudí kvalitněji. To je obecný trend, který, kamkoli se do světa podíváte, zkrátka platí. Většina zemí dnes se snaží justiční soustavy restrukturalizovat a naopak snižovat počet soudních institucí. To je myslím dobré si uvědomit a na to poukázat.
Třetí argument, který je také důležitý, byť z hlediska občana možná až sekundárně – primárně občana zajímá kvalita služeb, které mu stát, státní orgán poskytuje -, a to jsou náklady.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, to, aby v České republice bylo čtrnáct krajských soudů, dlouhodobě, v nějakém časovém rozestupu, pro stát bude znamenat několik miliard ze státního rozpočtu na dotvoření této krajské soustavy. Zcela pomíjím fakt, který zde zmiňoval pan zpravodaj, náklady na provoz nových justičních budov, nových řekněme míst spojených s justiční stráží, s administrativou atd. Nežijme v iluzi, že počet zaměstnanců justice bude stejný u osmi krajských soudů jako u čtrnácti krajských soudů. To zkrátka není pravda. Budou to nové náklady, které občan bude muset zaplatit. A to samozřejmě budou náklady na tu prvotní investici v řádech miliard a pak provozy ročně v řádech stovek milionů korun.
Jinými slovy, dámy a pánové, já u tohoto návrhu varuji, abychom nesystémovým zřízením jednoho krajského soudu nespustili lavinu, která může následovat. To znamená tlaky jednotlivých krajských reprezentací ze zbylých šesti krajů, kde nejsou krajské soudy, na zřízení takovýchto krajských soudů. Pro mě je nejklíčovější argument, a to tady korektně říkám, že čtrnáctičlenná krajská justiční soustava objektivně bude poskytovat horší služby občanům než soustava osmičlenná. Už jenom tím, že bude více rozbitá, roztříštěná judikatura těchto soudů a na její sjednocování bude muset Nejvyšší soud vynaložit více úsilí a více práce než dosud. Tedy ptám se, zda pro blaho občana je to, že zřídíme nové krajské soudy, něčím novým a zda to blaho občana posílí. Zda pro občana samotného není lepší, když ke krajskému soudu, kam v životě přijde třeba jednou za život, radši nedojede několik desítek kilometrů a krajský soud mu poskytne kvalitní službu, než aby to měl o 30 km blíže, o 50 km blíže, ale ty služby byly řekněme méně kvalitní.
Prosím vás, dámy a pánové, abyste i tyto argumenty při svém rozhodování vzali v potaz a abyste to nevnímali pouze z pohledu regionálního lobbismu a přání některých regionálních politiků, že každý kraj musí být plnohodnotný a že každý kraj vedle samosprávy musí mít i moc soudní. Zkrátka moc soudní nesouvisí s krajskou samosprávou. Je to výkon státní moci, je to třetí pilíř státní moci a zde bychom měli přistupovat ke vzniku nových soudů na základě jiných kritérií, než na základě kterých se zřizovaly kraje, kde zkrátka je logické, že samospráva, čím blíže je občanovi, je kvalitnější. Ale to neplatí pro moc soudní. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď mám další přihlášené. Já jsem viděl pana – já nevím, myslím, že pan poslanec Skokan byl první, nebylo to jasné, ale může pan poslanec Chvojka. Prosím. Pak pan poslanec Skokan a Křeček.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k navrhovanému zákonu, jehož účelem je transformace liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem na samostatný Krajský soud v Liberci.
Na začátek bych rád zrekapituloval vývoj organizace krajských soudů v České republice. Krajské soudy byly dlouho organizovány na základě zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který stanovil sedm krajů a Prahu jako samostatnou územní jednotku. Tím bylo vytvořeno osm krajských soudů. V roce 1997 byl přijat nový ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který z dosavadních sedmi krajů vytvořil 13 krajů a Prahu. Tento zákon vstoupil v platnost v roce 2000, ale krajských soudů zůstalo i nadále pouze osm. V roce 2002 byl přijat zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který vstoupil v účinnost téhož roku a vytvořil pobočky krajských soudů v nových šesti krajských městech. Jmenovitě v Karlových Varech vznikla pobočka Krajského soudu v Plzni, v Liberci vznikla pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem, v Pardubicích vznikla pobočka Krajského soudu v Hradci Králové, v Jihlavě pobočka Krajského soudu v Brně, v Olomouci pobočka Krajského soudu v Ostravě a ve Zlíně pobočka Krajského soudu v Brně.
Mám za to, že v roce 2002 bylo nanejvýš rozumné, že byly zřízeny pouze pobočky již zaběhlých krajských soudů. Postupně tyto pobočky získávaly zkušenosti s agendou svého kraje, rozrostly se a některé mají již vlastní, nikoli pronajaté prostory, jako je tomu právě v Liberci.
Mám za to, že dnes, po téměř deseti letech, je od vlády nesmyslné odmítat návrh jako nekoncepční, protože nezahrnuje zřízení krajských soudů v ostatních pěti městech. Liberecký kraj je na tuto změnu připraven jak z hlediska prostor, tak i z dostatečného počtu soudců i financí. Naopak současné vytvoření šesti krajských soudů je nevýhodné, a to jenom finančně, neboť situace na jednotlivých pobočkách se může výrazně lišit, a také se velmi výrazně liší. Já bych byl na druhou stranu ale velmi potěšen, kdyby vláda České republiky začala tuto problematiku s ohledem na zbylé pobočky krajských soudů konstruktivně řešit.
Já jsem poslanec zvolený za Pardubický kraj, a jak jsem už zmínil, v Pardubicích je pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Ta zahájila svoji činnost dne 1. 1. 2003, kdy v důvodové zprávě k zákonu se uvádí, že zřízení pobočky Krajského soudu v Pardubicích odpovídá potřebě zajištění řádného výkonu soudní moci v nově vytvořeném Pardubickém kraji. Vznik poboček krajských soudů v nových krajích byl všeobecně vnímám jako první krok ke vzniku samosprávných krajských soudů v těchto krajích. Ostatně v tomto duchu hovořil i tehdejší ministr spravedlnosti dr. Pavel Rychetský při slavnostním otevření pobočky v Pardubicích dne 31. ledna 2003. Z tohoto důvodu vedení Krajského soudu v Hradci Králové postupně budovalo a rozšiřovalo pobočku v Pardubicích tak, aby byla schopna vyřizovat veškerou agendu krajského soudu na území Pardubického kraje. To se také zdařilo a k dnešnímu dni tato pobočka vyřizuje prakticky veškerou prvoinstanční odvolací agendu patřící do působnosti krajského soudu v rámci celého Pardubického kraje, tedy okresů Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Pardubice, s výjimkou dvou agend, za prvé prvostupňové agendy trestní a odvolací občanskoprávní agendy z obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. Tyto výjimky jsou však dány jednak personální problematikou, jednak prostorovým omezením pracoviště pobočky a jsou dle mého řešitelné okamžitě v případě vzniku samostatného Krajského soudu v Pardubicích.
V současné době působí na pobočce v Pardubicích 27 soudců, 44 administrativních pracovníků, 8 pracovníků správy soudu a 6 členů justiční stráže, celkem tedy 85 osob. V případě vzniku samostatného Krajského soudu v Pardubicích by bylo nutno zřídit minimálně jedno funkční místo předsedy soudu a minimálně dvě funkční místa místopředsedů, ale tato místa by byla obsazena ze stávajících soudců pobočky, a nedošlo by tedy k navýšení počtu osob, přičemž platové navýšení v souvislosti s obsazením těchto funkcí je v celkovém objemu mzdových prostředků dle mého názoru zanedbatelné.
Pokud jde o správu soudu, tak v současné době působí na pobočce na tomto úseku celkem 8 zaměstnanců a předpokládám, že v případě vzniku samostatného krajského soudu by se tento počet musel navýšit o cca dalších 10 až 15 osob, dosud některé činnosti zajišťuje správa soudu v Hradci Králové, což by bylo řešeno částečně přechodem stávajících zaměstnanců Hradce Králové a částečně přijetím nových zaměstnanců. Navýšení je tedy dle mého názoru opět minimální.
Z uvedeného vyplývá, že z pohledu vyřizování soudních agend je například v Pardubicích, ale i jak zaznělo od navrhovatele, nebo od zástupce navrhovatele, v Liberci, prakticky plnohodnotným krajským soudem a myslím si, že případná změna na samostatné krajské soudy v obou těchto dvou krajských městech je otázkou pouze formální. Dle mého jde o změnu pouze jednoduchou, o změnu názvu.
A pokud ještě můžu mluvit o Pardubicích, tak jedna z posledních zábran, které dle mého bránily ve vzniku samostatného Krajského soudu v Pardubicích, kdy tam nebyly vyjasněny prostory, tak to můžeme už také považovat za vyřešené, protože 2. listopadu vláda rozhodla o výměně některých budov tak, aby provoz Krajského soudu v Pardubicích byl dostatečně zajištěn.
Chtěl jsem ukázat, že situace na šesti jednotlivých pobočkách se může pobočka od pobočky lišit. V Liberci a v Pardubicích jsou dle mého připraveni, v některých jiných pobočkách nejsou, a nesdílím tedy názor, že je nevýhodné učinit ze šesti poboček buďto vůbec samostatné krajské soudy, anebo najednou. Je podle mě rozumnější, aby se stávající pobočky krajských soudů transformovaly na samostatné krajské soudy postupně, a to podle stupně připravenosti. Například dle mého je již připravený Liberec, Pardubice, ale i Olomouc a myslím si, že takovýto postup by nejen vyloučil negativní dopad na vyřizování agend, ale byl by i méně finančně náročný, neboť by byl rozvržen na delší časové období. (V sále je hluk.)
Myslím si tedy, ještě jednou, že jak pobočka v Liberci, tak v Pardubicích je připravena na transformaci na samostatný krajský soud. Soudy fungují podle mého perfektně a myslím si, že se zaměstnanci těchto soudů, hlavně soudci, mohou cítit trošku uraženě, když tady pan ministr předestřel, že v rámci odvolacího řízení nejde o vydávání osvědčení nebo o prodej kolků, protože ani na jednom z těchto dvou soudů soudci odvolacího stupně nic takového nečiní. Takže já bych byl rád, aby tento návrh Libereckého kraje postoupil do dalšího čtení a abychom se o tom mohli bavit v rámci ústavněprávního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený je pan poslanec Skokan a pak pan poslanec Křeček. Poprosím nejdřív pana poslance Skokana.
Poslanec Petr Skokan: Dobrý podvečer, pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Mám trochu výhodu, že předřečník už tady vlastně všechny argumenty, které podporují vznik Krajského soudu v Libereckém kraji, řekl. Přesto si neodpustím, abych některé z nich nezopakoval, a velmi mě mrzí, že zde není přítomen pan ministr, který opustil při projednávání tohoto návrhu zákona jednací místnost potom, co podle mě pouze z neznalosti místních poměrů tady od tohoto pultíku zkritizoval vlastně to, co už bylo vytvořeno v roce 2002 a co od roku 2002 funguje.
Takže ještě jednou pro ty, kteří samozřejmě neznají situaci ať už v Pardubickém, nebo Libereckém kraji. Pobočka Krajského soudu v Libereckém kraji byla zřízena zákonem v roce 2002, a tedy už devět let funguje a má zkušenosti a nevydává jenom kolky. Dělá plnohodnotně svoji činnost a mrzí mě, že o této činnosti je jak pan zpravodaj, tak pan ministr tak málo informovaný, a já je tímto zvu k návštěvě pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem v Libereckém kraji, abychom se mohli společně podívat a na místě přesvědčit, že pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem v Libereckém kraji je v podstatě plnohodnotným krajským soudem se vším všudy. Jak už tady bylo řečeno, nevznikne žádné další pracovní místo a nevytváří to žádný další tlak na rozpočet.
A jestliže jednou někdo řekl, že tento stát má mít 14 krajů, jestliže někdo řekl, že tento stát má mít tyto obce, tak buďto ty kraje zrušme, nebo zrušme obce, protože já už léta poslouchám diskusi, která mě nebaví, jestli obce této velikosti mají existovat, nebo ne, tak ať jednou někdo otevřeně řekne, že nemají existovat, ať jednou někdo otevřeně řekne, že nemají existovat takto malé kraje. Ale pokud jsme je zřídili a kraje existují a my chceme od našich občanů, firem a dalších institucí, aby dodržovali platné zákony a předpisy této země, prosím vás, chovejme se také tak. Nemohu se ztotožnit s prohlášením, že by bylo nesystémové zřídit krajský soud v Pardubickém, Libereckém nebo některém z dalších krajů.
Já považuji za dlouholetě nesystémový a neřešený stav, kdy tyto krajské instituce ve vzniklých krajích neexistují, a bohužel například v případě Libereckého kraje jsme na tom ještě o to hůř, že některé věci spadají pod Krajský soud v Ústí nad Labem, ale některé taky pod Krajský soud v Hradci Králové. Mě by zajímalo, jak by se líbilo například v Plzeňském kraji, odkud je třeba pan ministr, když by se některé věci týkající se krajských soudů řešily například v Českých Budějovicích a jiné například v Ústí nad Labem. To by asi občané a instituce v Plzeňském kraji panu ministrovi nepoděkovali. A v takovém problému a právě v takovém stavu jsme v Libereckém kraji.
Milé kolegyně, vážení kolegové, já vás nechci zdržovat, ale chci vás moc poprosit, nebude to stát žádné peníze, jedná se pouze o výměnu cedule na budově, kde je dneska napsáno pobočka krajského soudu, tak by tam prostě bylo napsáno jenom krajský soud. Nepřibudou žádná pracovní místa, nebude to nijak zatěžovat rozpočet. A pokud se jedná o to, jestli se jedná o blaho občanů Libereckého kraje – ano jedná. Není to přání několika regionálních politiků. Usnesení opakovaně přijalo zastupitelstvo Libereckého kraje a přijalo ho, ať bylo vedeno tou, či onou stranou už v minulých volbách, i tady po těchto volbách, takže se nemusíme obávat, že se tam nějaký místní regionální politik zbláznil a chce si tam vybudovat pomníček. Budova krajského soudu tam už stojí, od roku 2002 je v provozu a její náklady jsou zahrnuty naprosto normálně v rozpočtu České republiky.
Takže ještě jednou vás moc prosím, propusťme tento návrh zákona do druhého čtení, ať se konečně o tom může zavést seriózní debata, ať si konečně můžeme vysvětlit všechny argumenty pro a proti, ať je to ve druhém čtení přikázáno výborům, a my se tady potom bavíme nad nějakou seriózní materií a s odborníky, a ne abychom se tady jenom takto domnívali, že něco je, nebo něco není správně v Libereckém kraji. Já vám děkuji za pozornost a očekávám, že podpoříte tento názor při svém hlasování. Děkuji. (V sále je velký hluk a neklid.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já bych požádal pana poslance Stanislava Křečka. Prosím o klid!
Poslanec Stanislav Křeček: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Když jsem poslouchal pana zpravodaje a pana ministra, tak jsem nabyl dojmu, respektive kdo neví, o co jde, by mohl nabýt dojmu, že zřizujeme první krajský soud v krajském městě. Copak tohle, co tady zřizujeme, děláme poprvé? Samozřejmě že jsme nikdy neměli připustit, aby justice a policie a další byly ztotožněny s kraji, se správními orgány. Samozřejmě že to mělo být jako za první republiky, kdy bylo pět krajských justičních soudů a nemělo to nic společného. Ale jestliže jsme to už jednou zavedli a jestliže v osmi krajích to máme, tak se bavme seriózně o tom, jestli v dalších jsou pro to podmínky, a ne jestli je krajská soustav soudu vhodná. Samozřejmě že vhodná není, obecně řečeno, ale už jsme ji zavedli! Už jsme v tom rozjetý a už jsme to osmkrát udělali.
A jakou máme tedy tu soudní soustavu? Tak máme krajské soudy, pak máme nějaké pobočky krajských soudů, v některých už ano, v některých ne. Jaká je jednota? Jaký je rozdíl, jestliže na budově – jezdím po krajských soudech, ale už jsem snad pět šest let nebyl v Ústí nad Labem. Všecko se soustředí na Liberec!
Copak ta liberecká pobočka nemá svoji judikaturu? Nemá už vytvořenou svoji judikaturu, svůj kádr soudců, kteří rozhodují stejně kvalitně jako v tom Ústí? Podívejte se na přehled judikatury – copak to je nějaká horší judikatura v tom Ústí?
Čili dámy a pánové, to, co tady říká pan zpravodaj a pan ministr, to by platilo tehdy, kdybychom nezřizovali v jednotlivých krajích. Kdybychom s tím začínali. A jelikož jsme s tím začali, tak se bavme o tom, jestli právě v Liberci je vhodná situace pro to, aby tam krajský soud byl. A jestli někde vhodná situace, prosím vás, je, tak je to právě v Liberci. Budova je tam udělaná, je tam dlouhodobá konstantní judikatura, velice kvalitní, soud tam pracuje velmi kvalitně a není žádný důvod, aby tady krajský soud nebyl. Netvařme se, že zřizujeme první krajský soud, jak se nám snažil pan zpravodaj a pan ministr říci, ale bavme se o tom, jestli v tomto konkrétním případě je to vhodné! Rozhodně to vhodné je a neměli bychom soudní soustavu takto tříštit na kraje, na pobočky, aniž by k tomu byl nějaký rozumný důvod. A v případě Liberce pro to žádný důvod není.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se dívám, že není nikdo… ano, prosím paní poslankyně.
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, kolegyně, já se přiznám, že argumentům pana ministra Pospíšila moc dobře nerozumím. Pokud on tady argumentuje tím, že je tady roztříštěnost soudů, že když vznikne další soud, bude zde další judikatura, já si myslím, že takhle to opravdu není. Ani to, že on argumentuje tím, že ke krajským soudům chodí málo občanů, že tam jde jednou za život. Já si myslím, že tyto argumenty jsou naprosto neopodstatněné.
Pokud se týče krajského soudu v Liberci, tak občané z Libereckého kraje v podstatě jezdí ke krajskému soudu do Liberce a občané Semilska z Libereckého kraje jezdí ke krajskému soudu do Hradce Králové. To je v podstatě schizofrenní stav, který zapříčiňuje i to, že Liberecký kraj v podstatě nemá žádnou ucelenou soudní statistiku a nemůže pak reagovat na vývoj této statistiky.
Krajský soud v Liberci má veškeré senáty, které zpracovávají všechny agendy. Má tam obchodní soud, má tam i správní soud. Čili argument, že by se musely zřizovat specializované senáty, tady rozhodně neobstojí. Ani argument, že by byla roztříštěná judikatura, že by byla další rozhodnutí, která by bylo nutno korigovat s rozhodnutími dalších krajských soudů, rovněž neobstojí, neboť tato rozhodnutí jsou už dneska těmito soudy vydávána. Čili v tomto směru zřízení Krajského soudu v Liberci opravdu nezmění na situaci vůbec nic. Judikáty už jsou vydávány, náklady na provoz budovy už jsou i byly v roce minulém, takže ani v tomto směru argumenty pana ministra rozhodně nemohu podpořit.
Navrhuji proto skutečně, aby byl podpořen návrh Libereckého kraje na zřízení samostatného Krajského soudu v Liberci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se hlásil zpravodaj. Ale fakticky, omlouvám se, takže pane ministře, prosím s faktickou.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Já mám pouze faktickou ke své předřečnici, která mě bohužel neposlouchala. Všechny argumenty, které jsem uváděl, jsem uváděl na situaci, kdyby v Čechách vzniklo 14 krajských soudů, jako máme 14 samosprávních krajů. Takže prosím, nezneužívejme a neotáčejme argumentaci ve vztahu k jednomu soudu, který v podobě fakticky plnohodnotné pobočky jako instituce vůbec existuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Chvojka.
Poslanec Jan Chvojka: Ještě jsem zapomněl na jednu věc, reagovat na pana ministra. On ve své první řeči uvedl, že 30, 40 kilometrů sem, 30, 40 kilometrů tam. On takový člověk z vesnice někde v Libereckém kraji nebo u nás v Pardubicích – pro něj je to rozdíl, jestli pojede k soudu do Ústí nad Labem, nebo do Liberce. Stejně tak, jestli pojede ke krajskému soudu do Pardubic, nebo do Hradce Králové. Pro toho člověka to může být půl dne. Pro některého člověka to může být třeba celý den. Takže 40, 50 kilometrů sem, tam, to může být pro někoho docela velká vzdálenost. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, a teď se hlásí zpravodaj o slovo, pan poslanec Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Staněk: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se hlásím k rozpravě. To, co jsem tady zaznamenal, samozřejmě jsou argumenty, které, kdybych si představil, že chci být populární regionální politik, tak je tady také přednesu, také je tu předložím a určitě tím získám velký ohlas nejen v Libereckém kraji, ale samozřejmě i ve svém mateřském Královéhradeckém kraji, resp. jehož obvodu královéhradeckého krajského soudu byla zřízena v roce 2003, tak jak tady uváděl pan kolega Chvojka, pobočka v Pardubicích.
Přesto jsem nezaznamenal opodstatněné důvody pro zřízení, teď náhlé probuzení a procitnutí pobočky Krajského soudu v Liberci. Je tady pravda, že ta pobočka tady existuje dlouho – promiňte, samostatného soudu – pobočka tady funguje dlouho, funguje možná bezvadně, asi k tomu není co dodávat, ale v tuhle chvíli je pořád potřeba zmiňovat, že z pobočky uděláme samostatný krajský soud. Ten návrh tam, jak jsem říkal už vlastně v úvodu, se třeba s těmi argumenty, pokud jde o nákladovost takového zřízení, moc dobře nevypořádává. Na jednu stranu tvrdí, když se podíváte do toho návrhu pořádně, že vlastně žádné náklady nezaznamenáme na zřízení samostatného plnohodnotného soudu, a hned o odstavec níže se dozvíme, že s tím, že vznikne samostatný krajský soud, musí vzniknout samostatné krajské státní zastupitelství. A říká se tam přímo v tom návrhu, že to znamená jen minimální náklady, jenom mírné doplnění personálu, jenom mírné další navýšení finančních prostředků. Jak mírné? Jak mírné jsou ty další náklady? Jak málo se přidá personálu, nebo jak hodně se přidá personálu? To ten návrh neřeší. Proto já říkám, že opravdu ho považuji za nekoncepční a v tuto chvíli opravdu zralý na zamítnutí. I když si umím představit, jak jsem tady uvedl, že skutečně regionální zájmy mohou převažovat u každého z nás a určitě by se ta sláva snesla i na mě, kdybych řekl: Ano, zřiďme teď samostatnou pobočku nebo samostatný krajský soud z pobočky třeba v Pardubicích.
Čili za mě – znovu opakuji – v rozpravě navrhuji návrh zamítnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se hlásí pan poslanec Chvojka ještě jednou.
Poslanec Jan Chvojka: Já odpovím panu zpravodaji Staňovi jenom krátce příkladem o těch nákladech. Pan ministr říkal, že náklady na zřízení krajského soudu kterékoli pobočky na standardní krajský soud by třeba znamenalo nové náklady na justiční stráž. Ona v těch pobočkách justiční stráž není zatím? Nebo by tam bylo víc justičních strážců? A takhle to je se vším! Prostě pobočky, o kterých se tady bavíme, Pardubice, Liberec, plnohodnotně fungují a není žádný důvod z těch poboček neudělat jednotlivé samostatné krajské soudy. Protože ty náklady by tam byly opravdu minimální, já jsem je vysvětlil na tom příkladu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Marie Nedvědová, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Nedvědová: Chtěla bych jenom faktickou. Prosím vás, tady nebudou ani žádné náklady na zřízení krajského státního zastupitelství, protože stejně jako funguje krajský soud tak v Liberci funguje už i krajské státní zastupitelství, které rovněž má samostatnou pobočku, samostatné vedení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď pan ministr. Prosím, ano.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Tady se úmyslně zaměňují dvě věci. Za prvé zřízení jedné instituce, Krajského soudu v Liberci, a dotvoření 14 krajských soudů v celé České republice. Já jsem celou dobu zde argumentoval z pozice ministra spravedlnosti, co by pro Českou republiku znamenalo, kdybychom zřídili v České republice šest nových krajských soudů, to znamená 14 krajských soudů v celku s těmi osmi existujícími, a kdyby krajské soudy měly stejné územní obvody jako dnes mají tzv. samosprávné kraje.
A řekl jsem tady mimo jiné, a je dobré to občanům říci, že pro občany by to znamenalo čtyři až pět miliard korun na výdajích na budovy, na materiální zázemí, na dotvoření této soustavy. Jsou totiž kraje – a tím reaguji na příznivce libereckého soudu – kde je jiná situace než v Liberci. Jsou totiž kraje, kde vůbec žádná budova není, a ta by se musela úplně nově postavit. Prosím ty poslance, kteří tady pokyny rozporují moje údaje, které Ministerstvo spravedlnosti spočítalo, a já vám je mohu, vážení kolegové poskytnout, to jsou oficiální čísla Ministerstva spravedlnosti, investičního odboru, to jsem si já nevymyslel, tak vám přesně mohu říci, kde by ty investice byly realizovány.
Například mimo jiné nová justiční budova v Karlových Varech, kde žádný dům nestojí, a právě jsem o tom vedl debatu na Okresním soudu v Karlových Varech. Jenom tam by to stálo několik set milionů korun, zřízení nového justičního paláce. Je otázka, jestli by to pro občany Karlovarského kraje opravdu přineslo kvalitnější justiční služby, když se bohužel, a mám rád Karlovarský kraj, jedná o tak malý kraj, že právě by tato specializace na krajském soudě fakticky nemohla fungovat. Byl by to soud s několika soudci.
Ale já zde chci opravdu říci, že je pravdou to, co tu říkají někteří účastníci debaty, že zřízení samostatného soudu v Liberci velké náklady mít nebude. Nicméně konstatuji, že to je krok nesystémový, protože zákonem bychom neměli zřizovat jednu instituci, a konstatoval jsem tady, že to bude otevření laviny, kdy ostatní zbylé kraje, kde není krajský soud, to znamená zbylých pět krajů, výrazně zvýší požadavky vůči státu a vládě na to, aby se i v těchto dalších krajích soudy zřídily. Tedy jinými slovy, bude to precedent. Klidně to, dámy a pánové, zřiďte, jste zákonodárný sbor, vrcholný orán v této zemi, který rozhodne, nicméně já jsem povinen vás varovat a upozornit na to, že po Libereckém kraji přijdou jiné kraje, ostatně debata tady to ukazuje, viz zástupci Pardubického kraje. A tady konstatuji, že v Pardubicích je situace úplně jiná. V Pardubicích například žádnou budovu nemáme. Platíme obrovský nájem, nájemní smlouva končí příští rok a my jsme v těžké situaci, kam umístit pobočku v Pardubickém kraji, abychom tam zachovali služby, které tam jsou, a tato pobočka není zcela plnohodnotná. Nakonec jsme získali směnou s městem Pardubicemi a s Pardubickým krajem budovu myslím bývalé Střední školy chemicko-technologické, kam budeme muset dát nemalé investice, abychom ji pro pobočku zrekonstruovali. Když tam budeme mít celohodnotnou justiční instituci, náklady, prosím vás, budou mnohem vyšší!
Já opravdu nabízím poslancům, kteří jsou pro zřízení 14 krajských soudů v nějakém krátkém časovém horizontu, materiály, které ukazují počty čtyři až pět miliard do investic. Nabízím materiály, které ukážou nárůst pracovních míst, protože je pravda, že dneska máme už zaměstnance justiční stráže v Liberci, ale méně jich máme v Pardubicích, protože tam není síť zcela rozvinuta, a v Karlových Varech pro krajský soud nemáme žádné! To znamená, zřídíme-li krajský soud i v Karlových Varech, tak zkrátka nová pracovní místa budeme muset zřídit a bude to zátěž pro rozpočet Ministerstva spravedlnosti. Já neříkám ne! Vy rozhodujete, vy jste zákonodárný sbor. Pouze si myslím, že pro fungování české justice je možné čtyři až pět miliard využít efektivněji, například přijmout více vyšších soudních úředníků. Tím zkrátíme délku soudního řízení. Já neříkám, že 30 až 40 kilometrů pro někoho je málo, já to nebagatelizuji. Ale vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, mně chodí stížnosti od českých občanů. Čeští občané si stěžují na délku a kvalitu soudního řízení. Ne na to, že musí jezdit k soudu 50 nebo 100 kilometrů. Takovou stížnost jsem za pět let nedostal. Já to nechci bagatelizovat. Určitě je to pro někoho také problém, ale primární problémy české justice jsou někde jinde než to, jestli máme osm, nebo 14 krajských soudů. Problémy jsou v oblasti rychlosti soudního řízení, v oblasti kvality rozsudků. A zkrátka a dobře, rozporujte tady prosím, vážení kolegové, že máme-li judikatury na osmi soudech a případně v Liberci, kde je dneska téměř plnohodnotná pobočka, tak že situace bude stejná, když budeme mít 14 krajských soudů, když objektivně vzniknou nové pobočky. Judikatura bude zkrátka více roztříštěná! Uznávám, že to je překonatelné sjednocovací praxí Nejvyššího soudu, ale je třeba to korektně tady říci.
Jinými slovy, dámy a pánové, vážení kolegové, máte-li tři až čtyři miliardy, které můžete určit justici, já vás jako zodpovědný ministr prosím, určete je jiným směrem pro justici, dejte je na vyšší soudní úředníky, dejte je do moderních technologií, dejte je do něčeho jiného než do budování nových justičních paláců v krajských městech, kde dosud justiční paláce nejsou! Já se omlouvám, že to říkám takto lapidárně, ale bohužel takto to je. Chápu zákonodárce z krajů, kde soudy nejsou, že tu vystupují, ale moc vás prosím v rámci obhajoby regionálních zájmů, které nechci snižovat a bagatelizovat, vnímejme centrální zájem občana – a ten je na kvalitním a rychlém soudním rozhodování. A to opravdu není o počtu krajských soudů a zvýšení počtu jde spíše opačným směrem! Tolik na vysvětlenou.
Moc vás prosím, není to proti krajům, kde nejsou krajské soudy, jen vás prosím, vnímejte, že zájmy justice, resp. zájmy občanů ve vztahu k justici, lze řešit jinak než přes nové krajské soudy. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A nyní bych prosil pana… Ona se přihlásila paní poslankyně Pecková – ne. Pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Pan ministr nás obvinil, že zaměňujeme věci, ale sám tak učinil! Copak my máme na stole návrh zákona, který by zřizoval ve všech krajích krajské soudy? A museli bychom k tomu hledat pět miliard? Takový návrh tady přece není! Máme tady snad návrh na zřízení krajského soudu v Karlových Varech, kde nemáme žádnou budovu? Takový návrh tady přece není! Proč o tom mluvíme? Z jakého důvodu o tom mluvíme? A že to podnítí snahu v krajských městech – vždyť už jsme jich zřídili osm, proboha! Už jsme jich osm zřídili, tak přece nezačínejme, že to rozpoutá nějakou vlnu zřizování krajských soudů. Ta už je přece nastartována! Už jsme to osmkrát udělali! Takže se bavme jenom o tom, jestli v Liberci je to vhodné. A sám pan ministr konstatoval, že to prostě vhodné je! (Ministr Pospíšil: Možné!) Že to je už krajský soud. Je to vhodné co do budovy, nákladů, všeho, už to dávno tam funguje, a proč to tedy jenom nepřejmenovat? To přece není další krok.
A pokud jde o tu soustavu, no, jakou máme, prosím vás, soustavu, když máme okresní soudy, krajské soudy, kromě toho máme pobočky krajských soudů, pak Nejvyšší soud, tak zřídíme pobočku Nejvyššího soudu pro Čechy, aby všichni nemuseli jezdit do Brna? Kde to jsme, prosím vás? Že jsme neměli začít v krajích dělat soudy, to je jiná věc. Ale když jsme to udělali, tak to nemůžeme prostě odepřít takhle. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A prosím pana poslance Chvojku. Pardon, nejdřív byl tady pan poslanec Kubata, pak až pan poslanec Chvojka. Prosím, máte slovo nyní.
Poslanec Jan Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi jenom krátkou poznámku. Já poslouchám diskusi a plně rozumím svým předřečníkům, panu bývalému hejtmanovi Skokanovi i panu kolegovi ze sociální demokracie, a jako rodák z Karlových Varů zcela jistě bych rozuměl i zřízení krajského soudu v Karlových Varech, nicméně prostřednictvím pana předsedajícího pane bývalý hejtmane, v Liberci myslím za vašeho působení bylo zřízeno krajské ředitelství Policie ČR. Pokud jste ochoten sem přijít a prohlásit, že toto zřízení krajského ředitelství Policie ČR nestálo ani korunu, protože policie už tam byla, tak se vám hluboce musím omluvit, ale prohlaste to veřejně! Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan poslanec Skokan se hlásí a bude reagovat zřejmě. Pak pan poslanec Chvojka.
Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo a děkuji panu kolegovi, exprimátorovi Ústí nad Labem, za hozenou rukavici. Já ji chytám ve vzduchu a říkám, je to naprosto diametrálně jiná záležitost, protože krajská policie v Libereckém kraji neexistovala. Naopak, znovu opakuji, v Libereckém kraji osm let existuje aktivně a řeší soudní spory a nevydává jenom kolky pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem. Budova tam stojí, ti lidé tam osm let pracují, kdežto na rozdíl od krajského ředitelství policie, které se zřizovalo naprosto nové, v Liberci bylo jenom okresní ředitelství policie, stejně tak jako v dalších okresech ještě před zrušením jejich okresní struktury, tak tento příklad bohužel nesnese srovnání, ale když už se i policie zmátořila na to, aby v jednom z krajů zřídila své krajské ředitelství, tak si myslím, že Ministerstvo vnitra by v tomto nemělo otálet.
A je mylná představa, jestli si tady někdo myslí, že další kraje nás o to nebudou žádat. Jestli si myslíte, že teď nepropustíte návrh zákona o vzniku Krajského soudu v Libereckém kraji do druhého čtení a že tím zabráníte tomu, aby další kraje, které svým zřízením se domáhají svého místa na slunci a které mu jasně prostě z ústavy této republiky náleží, tak jste na velkém omylu. Tímto tomu nezabráníte. V těch krajích prostě na to budou mít nějaký názor. Třeba v Karlovarském kraji budou uznalí a řeknou “jsme tak malí a jsme tak málo připravení, že to nemá smysl tady zřizovat” a nepřijdou s tím, nebo ty náklady by nebyly adekvátní. Anebo přijdou a řeknou: “Ano, my to cítíme za potřebné.” Stejně tak to prostě cítí občané a instituce v Libereckém kraji.
A já znovu říkám, buďto tyto kraje zrušme, udělejme osm krajů, ten názor tady taky je, řekněme si otevřeně, anebo dodržujme státoprávní uspořádání této republiky tak, jak bylo už před mnoha a mnoha lety řečeno. A já když vidím pobavené úsměvy na tvářích svých ústeckých kolegů nebo jiných kolegů, kteří mají ty krajské soudy a krajské instituce, já bych chtěl vidět jejich úsměvy, například i pana ministra, kdyby se rozhodlo, že záležitosti krajských soudů se nebudou řešit v Plzeňském kraji, ale že občané a instituce a firmy Plzeňského kraje budou jezdit tu do Budějovic, tu do Prahy a tu do Ústí nad Labem. Já bych tam viděl velkou úsporu naopak oproti tomu, že někdo demagogicky říká, že toto je navýšení. Toto navýšení není. Ale pokud se zruší například Krajský soud v Plzni nebo v Ústí, tak to bude úspora.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Chvojka je další přihlášený. – Vy jste chtěl ještě reagovat rovnou? Tak může pan poslanec Kubata reagovat na to.
Poslanec Jan Kubata: Technická. Vážený pane předsedající, předpokládal jsem, že pan kolega Skokan má taky technickou a zapomněl se prostě čtvrt hodiny.
Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, já si myslím, že to bylo dost zbytečné. Musím konstatovat, že je plně srovnatelný vznik a výdaje se vznikem ředitelství krajské policie, tak jak vy dnes chcete zřizovat soud. A já s vámi vůbec nepolemizuji na to, že je někde ústava, že bychom byli všichni rádi, abychom měli čtrnáct krajských soudů. Ale vy jste součástí vlády rozpočtové kázně. A jestli někdo seděl v zastupitelstvech obcí nebo kraje a je schopen od tohoto pultíku říci, že při zřízení nové instituce nevydal ani korunu navíc, a to jak v platové, tak v provozní části, tak já mu nevěřím. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím pana poslance Chvojku.
Poslanec Jan Chvojka: Já už jenom krátce a snad naposledy. Chtěl bych reagovat na pana kolegu Kubatu, prostřednictvím pana předsedajícího, který říkal, že kdyby byl občan Karlovarského kraje, že by si dokázal představit, aby byl v Karlovarském kraji zřízen Krajský soud Karlovarského kraje. No nedokážete si to představit, protože v Karlovarském kraji prostě není ten soud připraven, ta pobočka na to, aby byla zřízena. Tam prostě nemají budovu a nefunguje to tam jako v tom Liberci a v těch Pardubicích. Ta debata je od toho, aby ty krajské pobočky krajských soudů, které jsou připraveny, vznikly. A ne, jak tady pan ministr falešně tvrdil, ten návrh není o tom, že chceme všech šest poboček krajských soudů přetransformovat na krajské soudy. Takže tomu tak není.
A poslední věc – pan ministr zase odešel – ty Pardubice jsou opravdu připraveny. Pan ministr by to měl vědět. V listopadu došlo k zajištění budovy, kde by měla fungovat nyní ještě krajská pobočka v Pardubicích, do budoucna snad Krajský soud v Pardubicích. Ta budova se bude rekonstruovat stejně tak na zajištění potřeb krajské pobočky, stejně tak by se musela rekonstruovat na zajištění potřeb krajského soudu. Takže opět žádné náklady. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď prosím tedy zástupce…
Poslanec Václav Horáček: Já bych si dovolil taky jenom technickou poznámku k panu kolegovi prostřednictvím předsedajícího. Když jsme to projednávali v Liberci, tak Ústecký kraj, krajský soud, jeho ústy by byl velice rád, kdyby se mu ulevilo. A možná by se zkrátily ty časy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teď snad už jsme vyčerpali všechny příspěvky v rozpravě a můžeme ji ukončit.
Zeptám se tedy zpravodaje. Nebylo nic předloženo? Co budeme hlasovat, myslím, jestli můžete shrnout to hlasování. Netroufám si to učinit sám. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. V rozpravě jsem dal návrh na zamítnutí tohoto návrhu, takže bychom měli hlasovat o mém návrhu na zamítnutí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Takže to je jediný návrh, který bychom měli nyní hlasovat v téhle fázi. Já poprosím, aby se dostavili poslanci do sněmovny, protože budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Nejdřív vás všechny odhlásím. Prosím, kdo chce hlasovat, přihlaste se. Budeme hlasovat o zamítnutí. Takže jsme tady snad všichni a můžeme se pustit do hlasování.
Návrh pana poslance Staňka byl zamítnout tento návrh liberecký, takže tohle zamítnutí budeme nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí této novely zákona o soudech, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí?
Hlasování má pořadové číslo 143. Přihlášeno je 127, pro hlasovalo 64, proti 59. To by znamenalo, že to zamítnuto bylo. Pokud nikdo neprotestuje, tak tedy jsme odhlasovali a můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Takže ho končím – končím bod 49.
Prosím vás, my tady máme jako další bod bod číslo 50, ale je tady problém. Je to také zastupitelstvo Libereckého kraje, trestní zákoník, ale předkladatelé se omlouvají z důvodu nemoci, a z toho důvodu já tedy nemohu projednávat tady tento bod číslo 50 a on se propadne na konec prvních čtení. To neznamená, že ho budeme dneska projednávat, ale prostě propadne se do pořadí na konec a tam zůstane. A budeme pokračovat s tím, že tento bod tedy se projednat nedá.