Praha, 13.12. 2011 – „Za údajnou záchranou eura se ve skutečnosti skrývá záchrana některých bank. Chybí mi v celé věci větší otevřenost,“ uvádí poslanec Petr Skokan v souvislosti s debatami o tom, zda poskytnout půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši téměř devadesát miliard korun na záchranu eurozóny.
V současné době se v souvislostí s krizí eurozóny stala aktuální dvě témata, a to půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a mezivládní smlouva o evropském stabilizačním mechanismu. Zatímco na postoj k této smlouvě je čas zhruba do jara, kdy by měla být znám její definitivní obsah, při rozhodování o půjčce MMF nemáme času nazbyt, hovoří se zhruba o týdnu.
„Přestože by se v případě půjčovaných 89 miliard korun jednalo o prostředky z devizových rezerv České národní banky, nikoliv přímo ze státního rozpočtu, rozhodně bychom se měli dožadovat odpovědí na spousty otázek,“ uvádí poslanec, místopředseda Hospodářského výboru Petr Skokan.
Podle něj není rozumné horlivě vypisovat šek na desítky miliard korun, byť pro renomovanou finanční instituci, bez toho, aniž bychom věděli na co konkrétně a kam poputují a jaké jsou garance návratnosti takové půjčky. „Hnát se do půjčování naslepo považuji za unáhlené. Zvláště když není vůbec jisté, zda k záchraně eurozóny bude stačit. Nejspíš stejně bude muset při záchraně rizikových zemí zasáhnout i Evropská centrální banka jako jejich věřitel,“ říká Petr Skokan, který dnešní krizi vnímá jako problém několika evropských bankovních domů.
„Problém je v tom, že jejich případný pád by vyvolal dominový efekt. Nechci malovat čerta na zeď, ale myslím, že opatrný postoj by mohl vyvolat taková restriktivní opatření jednotlivých států, která by mohla pomoci k tomu, aby důsledky krize nemusela v ulicích měst řešit policie nebo dokonce armáda,“ dodává poslanec VV Petr Skokan.