S podnětem ohledně odměňování přísedících u soudu jsem se v únoru obrátil na ministra spravedlnosti, neboť to podle mého názoru zcela nevyhovujícím způsobem upravuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 44/1992 o náhradách za vykonanou práci. Je proto na čase vyhlášku novelizovat. Jinak bude pro obce a kraje volba přísedících stále větším problémem.
Ačkoliv vyhláška nějakým způsobem (a podle mého názoru především v případě osob samostatně výdělečně činných nedostatečně) řeší náhradu ušlého výdělku přísedících, kteří jsou výdělečně činní, realitou je, že většina přísedících jsou důchodci mající více času a koneckonců i nejvíce životních zkušeností opravňujících k tomu, aby člověk zasedl po boku soudce do senátu a učinil za dost spravedlnosti. Na odměnu důchodce se však vztahuje pouze ustanovení § 5 vyhlášky představující paušální náhradu ve výši 150,- Kč za den jednání, což vskutku považuji za směšný honorář nepříslušející k takto odpovědné funkci. Mám zato, že navýšení alespoň na 500,- Kč by více odpovídalo poslání a práci přísedícího. Velice mne proto potěšila ministrova odpověď, kde mne ujistil, že ministerstvo spravedlnosti si je vědomo zmíněných problémů se jmenováním přísedících soudů a v současné době shromažďuje podklady pro novelizaci zmíněné vyhlášky. Nyní nezbývá než doufat, že shromáždění podkladů už nebude dlouho trvat a vyhláška se brzy dočká novelizace.
Petr Skokan
hejtman Libereckého kraje