Odborníci diskutovali u kulatého stolu o sklářském školství v Libereckém kraji

Několik desítek představitelů sklářských firem, uměleckoprůmyslových škol, obcí a kraje se dnes v úterý 20. února setkalo v sídle Libereckého kraje v Liberci na diskusním setkání věnovaném sklářskému střednímu školství. Setkání svolal Mgr. Petr Doležal, náměstek hejtmana pověřený vedením resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

„Reagoval jsme tak na otevřený dopis několika sklářských firem, v němž vyzvaly kraj k řešení sklářského školství v souvislosti s připravovanými změnami v soustavě středních škol,“ uvedl Petr Doležal.

Pozvání k diskusi přijali jak iniciátoři dopisu – JUDr. František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn, Ing. Miroslav Šebesta z Crystalexu, Petr Novotný ze sklárny Ajeto a Robert Uksa ze sklárny Egermann, tak představitelé dalších firem spojených se sklem – Ing. Josef Klofec z Jablonex Group, Ing. Jiří Palát z Preciosy či JUDr. Jaromír Adam ze Svazu výrobců bižuterie a další. Do diskuse se zapojil také hejtman Petr Skokan.

„Je dobré, že se problémy řeší na půdě Libereckého kraje, chceme přispět k přijatelnému řešení pro obě strany,“ zdůraznil hejtman.

Náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Eva Bartoňová sklářskému školství fandí, ovšem je na kraji, zda a jak bude tyto umělecko-průmyslové školy podporovat.

„Ministerstvo školství má pro rok 2007 na podporu rozdílnosti vzdělávacích systémů v krajích řádově 150 miliónů korun na vyrovnání přímých nákladů (mzdy) ve školství v celé České republice. Je pak v rukou krajů, jak s nimi naloží. V případě Libereckého kraje jsou tyto finanční prostředky směrovány zejména na umělecko-průmyslové školství,“ uvedla Eva Bartoňová a připomněla, že v krátké budoucnosti se také ještě otevře nelehká otázka učňovského školství.

Diskuse se zaměřovala na podobu a kvalitu vzdělávání na středních školách, technologické možnosti škol a také na související finanční náklady. V průběhu diskuse postupně krystalizovala zásadní témata, která mohou napomoci sklářskému vzdělávání –  například vyřešit otázku proč absolventi mnohdy nenastoupí do sklářských podniků. Zda patří technologická zařízení do škol nebo by mohli studenti umělecko-průmyslových škol absolvovat praxi v podnicích apod.

Z diskuse bylo zřejmé, že v mnohém je potřebné posílit vazbu mezi školami a firmami tak, aby firmy nesly spoluzodpovědnost za přípravu nastupující generace a určovaly její obsah. Stále více se do popředí dostává – a to nejenom ve sklářském školství – potřeba řemeslných profesí.

„Kraj v této souvislosti hodlá oslovit zejména rodiče a žáky při rozhodování o volbě střední školy. A na základě této diskuse vznikne užší skupina, která se znovu bude zaobírat koncepcí sklářského vzdělávání v Libereckém kraji. Ta by měla navrhnout jeho podobu v dalších letech,“ uzavřel Petr Doležal.