OCENĚNÍ RODÁCI Všichni se narodili v Libereckém kraji a všichni jsou známí v celé zemi. Hejtman ocenil režisérku Věru Plívovou-Šimkovou, vynálezce nanovláken Oldřicha Jirsáka, literárního vědce Jiřího Janáčka, horolezce Josefa Rakoncaje a Jana Křivánka, popularizátora vážné hudby.
Liberec – Režisérka, vědec nebo horolezec – všichni se narodili v Libereckém kraji, znají je ale lidé v celé zemi, někteří dosáhli dokonce světového věhlasu. U příležitosti státního svátku včera hejtman Libereckého kraje slavnostně udělil pěti významným rodákům ceny Pocta hejtmana Libereckého kraje za rok 2007.
Hejtman včera v Severočeském muzeu ocenil režisérku Věru Plívovou Šimkovou, vynálezce nanovláken Oldřicha Jirsáka, literárního vědce a publicistu Jiřího Janáčka, světoznámého českého horolezce Josefa Rakoncaje a Jana Křivánka, popularizátora vážné hudby.
„Vážíme si všech, kteří pro nás udělali a dělají něco krásného a mimořádného,“ vysvětlil hejtman Libereckého kraje Petr Skokan smysl udílení cen, které získávají tradici.
Myšlenka na ocenění významných osobností vznikla loni při přípravě nové reprezentativní knihy. Hejtman loni udělil Poctu tvůrci hotelu na Ještědu, architektu Karlu Hubáčkovi, sbormistru dětského sboru Severáček Petru Pálkovi in memoriam a týmu neurochirurgů vedenému primářem Petrem Suchomelem z liberecké krajské nemocnice. Také k letošní poctě od něj dostali všichni ocenění ještě Zlatý dukát vyrobený v jablonecké firmě Bižuterie Česká Mincovna.
„Věřím, že z každoročního udělování Pocty hejtmana se stává nová tradice regionu,“ řekl hejtman Skokan.
***
* V. Šimková – Plívová režisérka
Léta rozdávala radost dětem, její filmy oslovily dvě generace diváků. Režisérka Věra Plívová – Šimková, rodačka z Lomnice nad Popelkou, zasvětila celý život tvorbě pro děti. „Svými filmy šířila po celém světě dobré jméno české kinematografie. Těší mě, že tato charismatická žena, která je rovněž autorkou řady filmových námětů a scénářů, pochází z našeho kraje,“ uvedl hejtman Petr Skokan. „Vážím si jí o to víc, že do celuloidových pásů promítla také svoji lásku ke zdejšímu kraji, k jeho horám, Českému ráji a k lidem, s nimiž tady od malička žije,“ doplnil hejtman. Režisérka dlouhá léta žije v Chuchelně, kde na ni místní nedají dopustit a jsou na ni pyšní. Režisérka přinášela kulturu místním i jinak. Mnozí dnes vzpomínají, jak pod jejím vedením hráli amatérské divadlo. Svůj první velký film režisérka natočila v roce 1955, od té doby jich má na kontě více než 20. Od svého záměru točit filmy pro děti a mládež se nikdy neodchýlila. Jedním z nich je například film Páni kluci z roku 1975, parafráze románu Marka Twaina, zasazený do českého prostředí. Mnoho diváků zná režisérku například díky filmům Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Krakonoš a lyžníci nebo hudební komedii Přijela k nám pouť.
* Oldřich Jirsák prorektor TUL
Přestože profesor Oldřich Jirsák pracuje s miliardtinami původní velikosti, jak naznačuje předpona z jeho vynálezu Nanospider, zvětšil objev možnosti v mnoha průmyslových oborech. Právě díky profesorovi Oldřichu Jirsákovi je Liberec od roku 2004 spojován s významným technickým vynálezem, Nanospiderem na výrobu netkané textilie z nanovláken. Výraz nanotechnologie se používá už od 80. let minulého století pro technologie, které pracují s komponenty o rozměrech molekul a dokonce atomů. Především díky profesoru Jirsákovi předběhli čeští vědci celý svět. Průměr nanovláken je výrazně menší než vlnová délka světla, vlákna nejsou vidět ani pod optickým mikroskopem. Ve světovém měřítku unikátní zařízení vyvinul na půdě liberecké univerzity vědecký tým právě pod vedením profesora Jirsáka. Za vývoj Nanospideru získal vědec loni na podzim Cenu invence udělovanou společností Škoda Auto v rámci prestižní soutěže Česká hlava. Zatím nejvíce aplikací nanovláken existuje pro zdravotnictví. Nanotechnologie lze využít například při výrobě speciální roušky, která chrání před viry i bakteriemi a zabraňují šíření respiračních chorob. Materiál dokáže zachytit i velmi jemné částice.
* Josef Rakoncaj horolezec
Horolezec Josef Rakoncaj začínal na Prachovských skalách, později se stal jediným Čechem, který dvakrát zdolal nejobávanější osmitisícovku K2. Rodák z Turnova si oba své slavné výstupy na druhou nejvyšší horu světa zapsal v 80. letech. Tím, že se jeho vztah k horolezectví zrodil právě v Libereckém kraji, se nikdy netajil. „Někdy od šedesátého roku jsem bydlel v Turnově, a to byla šance pro nás, klukovskou partu, chodit do Skalního města a koukat se na horolezce. Nakonec jsem zbyl sám…“ vzpomínal horolezec. Největším lákadlem pro něj je Himálaj, jeho touhou bylo prošlapat si ve vysokohorském terénu vlastní cestu. Josef Rakoncaj má v tomto směru na kontě hned několik prvovýstupů, z toho tři na osmitisícové vrcholy. Pouhé tři roky od sebe dělí dva úspěšné pokusy o zdolání K2, hory vysoké 8611 metrů. První expedice v roce 1983 trvala z dnešního pohledu těžko představitelné čtyři měsíce, horolezci opakovali japonskou cestu. „Oba výstupy jsem dělal bez kyslíku, což je samozřejmě daleko náročnější, ale nesnižuje to váš výkon,“ uvedl Rakoncaj. Napodruhé zdolal K2 v roce 1986 z pákistánské strany za pouhé čtyři dny.
* Jiří Janáček literární vědec
Přestože se Jiří Janáček narodil na jihu Čech, svůj osud literárního vědce, kritika a publicisty spojil se severními Čechami. Zpracoval tu celou řadu odborných prací. Celý život se věnoval především krásné literatuře, divadlu a historii. „Šíře jeho záběru byla obrovská, chtěli jsme ocenit jeho celoživotní dílo se zaměřením na region,“ sdělil Antonín Schäfer, náměstek hejtmana Libereckého kraje. Na severu Čech se natrvalo usadil poté, co na Karlově univerzitě vystudoval obor český jazyk a filozofie. Zpočátku své kariéry působil jako středoškolský učitel ve Varnsdorfu a později v Liberci. Krátce také pracoval v Severočeském nakladatelství. Učitelství zůstal Jiří Janáček věrný celý život, až do roku 2003 se externě věnoval také studentům na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci. Je také členem Syndikátu novinářů ČR, teatrologické společnosti v Praze a Kruhu autorů Liberecka. Přispívá do regionálního, celostátního a odborného tisku. Jeho zvukové příspěvky znají i posluchači rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Jako literární vědec se již řadu let věnuje dějinám literatury 19. století a dějinám regionální literatury.
* Jan Křivánek popularizátor vážné hudby
Sám sice nehrál na žádný hudební nástroj, ale jeho nadšení pro klasickou hudbu přivedlo do koncertních síní celou řadu lidí, které tóny uhranuly. Jana Křivánka, neúnavného popularizátora klasické hudby na Českolipsku, vyznamenal hejtman Poctou in memoriam. Jan Křivánek letos ve svých šestapadesáti letech podlehl vážné nemoci. „Jeho činnost bude obtížné nahradit. Všem, kdo ho znali, bude dlouho chybět i jeho jemné a přátelské jednání,“ uvedl před několika týdny na zahajovacím koncertě mezinárodního festivalu Lípa Musica Martin Prokeš. Přiznal, že právě díky Janu Křivánkovi získal českolipský hudební festival výborné posluchačské zázemí. Jan Křivánek byl více než 20 let oporou českolipského Kruhu přátel hudby. Jeho hlavním smyslem byla a je popularizace vážné hudby na regionální úrovni. Díky jeho nadšení se uskutečnily desítky vysoce hodnocených koncertů. Jeho pozvání do Jiráskova divadla přijala řada význačných umělců, se kterými byl v osobním kontaktu. Dával ale také příležitost i mladým začínajícím umělcům, mnozí z nich dnes sklízí slávu ve velkých koncertních sálech. V České Lípě se také díky němu rozrostlo publikum, pro které Jan Křivánek řadu let koncerty organizoval.
E-mail: dotazy@petrskokan.cz, www.petrskokan.cz