MF Dnes – Šatlavu čeká oprava za miliony

Českolipské vězení je již roky v zoufalém stavu

Před 430 lety byl zavražděn šlechtic Jan Berka z Dubé, z rodové větve patřící mezi pány z Lipé, dnešní České Lípy. Šlechticův vrah byl přísně střežen právě vmístní šatlavě. Ta v 16. století sloužila jako vězení pro těžké zločince a dlužníky.

Teď by se v šatlavě ležící v českolipské Vězeňské ulici měly ocitnout stále se rozšiřující archeologické sbírky z Českolipska i Libereckého kraje. Unikátní městskou šatlavu, která chátrá a stala se útočištěm bezdomovců, chce kraj opravit. Deset a půl milionu korun na opravu sám však dát nechce a o peníze bude žádat z evropských fondů.

„Bývalé městské vězení je masivní středověká kamenná stavba. Od roku 1965 je kulturní památkou, léta byla ale opomíjena a zanedbávána. Dnes je její stav alarmující. Vzhledem ke své poloze v centru památkové zóny se stala odkladištěm odpadu a útočištěm bezdomovců,“ poznamenal hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

Opravená šatlava by se měla stát součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. To na nutnost opravy šatlavy a jejího využití pro archeologické sbírky upozorňuje už od roku 2000. Před pěti lety podpořilo snahy vedení muzea i město Česká Lípa. K opravě však nakonec vůbec nedošlo. Z předpokládaných šesti milionů mezitím vzrostla cena oprav na deset a půl milionu.

Vlastivědné muzeum v České Lípě, jehož součástí se šatlava stane, by na rekonstrukci památky samo peníze nemělo. „Náklady na opravy představují celý náš roční rozpočet, evropské fondy jsou tak jednou z mála možností, jak akci realizovat,“ řekl ředitel muzea Zdeněk Vitáček. Nový objekt podle něho muzeum nutně potřebuje, protože prostory augustiniánského kláštera už nestačí. „Právě archeologické sbírky se každý rok díky průzkumům rozrůstají o tisíce nových exponátů a my už je nemáme kam dávat,“ vysvětlil ředitel.

Jen na Českolipsku byly v posledních letech objeveny desítky nových archeologických lokalit. Nálezy doposud nejčastěji putovaly do depozitáře na zámku Lemberk. Zdejší prostředí je kvůli prašnosti a znečištění od hlodavců a ptáků pro archeologické památky nevhodné.

Objekt šatlavy prošel v polovině 90. let minulého století stavebně-historickým průzkumem. V roce 1998 rekonstruovalo město přilehlou Vězeňskou ulici. Archeologická expozice by se stala dalším pracovištěm Vlastivědného muzea v České Lípě, které sídlí v bývalém augustiniánském klášteře.

Nejstarší zmínka o historické šatlavě souvisí právě s vraždou Jana Berky z Dubé a pochází z roku 1578. Historici ji objevili v takzvané Krieschově kronice, jejímž autorem je českolipský kronikář Hans Kriesche. Popisuje tu okolnosti vraždy i to, jak byl vrah umístěn ve vězení s tvrdou stráží.