Krajské noviny – Senát: Komora se zástupci krajů?

Otázka existence Senátu hýbe už od jeho vzniku českou společností. Po letech fungování se otázka přesunula do jiné roviny – zachovat stávající podobu nebo komoru transformovat? Možnost přeměnit Senát na zastoupení krajských samospráv by uvítala většina hejtmanů, které KN oslovily. Myšlenku znají a změny už delší dobu chtějí, problém však vidí ve skutečnosti, že pokud by se měl Senát stát komorou samospráv, musel by změny schválit Senát v současné podobě.

S vizí „krajského Senátu“ vystoupil před lety současný prezident Václav Klaus. Přeměnu promýšlel v době, kdy společnost diskutovala o samotném ustavení horní komory parlamentu a celém volebním systému. „Jeho představa vycházela z toho, že by se Senát mohl stát jakýmsi vyvrcholením regionálního zastoupení, čímž by se zároveň výrazně lišil mandát obou komor,“ připomněl Klausovu vizi hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

První volby do Senátu se uskutečnily v roce 1996. Volební účast byla nižší než při volbách do Poslanecké sněmovny.

Podle politiků se s odstupem jedenácti let ukazuje, že tato komora není občany chápána jako nezbytná. Po každých senátních volbách média rozpoutají diskusi, ze které vyplývá nejen rozdělení společnosti na ty, kteří Senát podporují, a občany, kteří by uvítali jeho zrušení, mezi samotnými skeptiky se objevují dva názory. Radikálové hovoří o zrušení, proud kompromisní chce Senát transformovat.

„Pokud jde o možnost Senát zrušit, jistě to možné je. Existují země s jednokomorovým parlamentem, na výkonu státní správy ani samosprávy se taková úprava neprojevuje negativně. Zrušení Senátu by znamenalo rozsáhlou změnu Ústavy a domnívám se, že ani naše politická reprezentace není připravena,“ uvedla KN 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová.

Lepší řešení vidí v transformaci Senátu. „Vzhledem k tomu, že jde o návrh kompromisní, který zachovává dvoukomorový Parlament, je možné očekávat, že bude větší vůle se jím zabývat,“ domnívá se Němcová.

INSPIRACE V BUNDESRATU

Po transformaci Senátu na komoru se zástupci krajských samospráv už delší dobu volají někteří tuzemští hejtmani. Tvrdí, že by občanům ulevilo, kdyby se v zemi odehrávaly jen troje volby, část společnosti množství voleb zahlcuje. Výhodu vidí také ve finanční úspoře – mohla by se ušetřit část prostředků vynakládaných na fungování Senátu v dnešní podobě. Krajské samosprávy už v současné době zajišťují v řadě oblastí chod státu. Senát by se pod taktovkou hejtmanství přiblížil občanům. V neposlední řadě by krajští politici konečně získali prostor, jak ovlivňovat zákony, které se jich dotknou – život jim dnes často komplikují normy, které vznikají bez odezvy menších územních celků.

„České regiony mají jen velmi malou šanci ovlivňovat například legislativní procesy a jejich přímé zastoupení v Senátu by mohlo být pro kraje přínosem. Byla by to jakási obdoba německého Bundesratu, do kterého nominují zastupitele jednotlivé spolkové země,“ sdělil KN vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

V Německu funguje Spolkový sněm a Spolková rada. Sněm má zákonodárné funkce, schvaluje mezinárodní smlouvy a například přijímá spolkový rozpočet. Rada je sborem, jehož prostřednictvím se jednotlivé země účastní zákonodárné činnosti a spolurozhodují o záležitostech Evropské unie. Členy jsou zástupci jednotlivých zemských vlád. Právě tento model by někteří hejtmani chtěli v omezené míře přenést do systému České republiky, přeměna Senátu by podle nich byla pro stát jednoznačným přínosem. Krok by ale zřejmě rychle narazil – senátoři by návrh jen tak nepodpořili.

MLEJNEK: DEGRADACE SENÁTU

Ne všichni hejtmani jsou však transformaci horní komory parlamentu nakloněni. „Neumím si dost dobře představit, jak by člen krajské samosprávy, který by zároveň působil v takto reformovaném Senátu, stoprocentně zvládl všechny povinnosti s výkonem funkcí spojené. Také bych se obával, aby se takový dvouobročník svému kraji příliš neodcizil,“ neskrýval své obavy ve vyjádření pro KN hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Představitelé krajů proti změně míní, že pozitivem současného Senátu je právě způsob, jakým jsou do něho senátoři voleni. Přeměna by podle nich narušila rovnováhu a klesl by prý i význam funkce senátora, kterého teď volí občané jako přímého zástupce svého okrsku. Pokud by mělo ke změnám dojít, navrhují úpravu poměru poslanců dolní komory parlamentu, kde by část křesel mohly obsadit kraje.

Změnám se brání i politologové. „Snaha zástupců krajských samospráv přisvoj si Senát je pouze politickým pokusem kumulovat větší pravomoci a vliv. Chybí jí reálné opodstatnění,“ řekl KN Michal Mravinač z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů. Inspiraci některých krajů vidí v Německu, které až do sjednocení v 19. století fungovalo jako řada samostatných státních útvarů, a tak moderní stát podědil různé regionální identity obyvatel a politických elit. Historický vývoj České republiky však podle něho tento systém nevyžaduje.

Proti posilování pozice krajů ve „velké politice“ se staví i politolog Josef Mlejnek. „Proměnu horní komory v reprezentaci regionálních zájmů bych považoval za její velkou degradaci. Tím rozhodně nechci snižovat kraje, jejich zájmy ani potřebu reprezentace, jsem jen názoru, že by se hejtmanství měla projevovat jinak.“