Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan jednal v sídle kraje s Bjornem Bjorsenem, obchodním radou norské ambasády, mimo jiné o významu norských fondů pro spolupráci s Českou republikou a regiony.
„Diskutovali jsme s panem Bjorsenem o tzv. norských fondech. Shodli jsme se, že tento dobrý nástroj financování provázely určité nedostatky. Pan obchodní rada mě informoval, že Norské fondy končí v roce 2009 a norská strana má zájem zřídit jakýsi bilaterální fond Česka a Norska Šlo by o cca 68 mil. EURO, který by podporoval společné projekty v takových oblastech, jako je například čištění odpadních vod a odpadové hospodářství, obnovitelné zdroje energie a podobně,“ uvedl hejtman.
„Zatím jde o záměr, který je v jednání a rozhodovat se bude v Oslu,“ doplnil.
Účastníci jednání Petr Skokan, Jaroslava Janečková, vedoucí odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí LK, Bjorn Bjorsen, obchodní rada norské ambasády, který je zároveň oblastním ředitelem Innovation Norway pro Střední Evropu a Pobaltí, a Veronika Bogárová, poradkyně pro obchod norské ambasády, řešili tři hlavní témata: čištění odpadních vod, zacházení s tuhým odpadem a obnovitelné zdroje.
1. Čištění odpadních vod
V oblasti čištění odpadních vod doporučil hejtman norskému hostu obrátit se na SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací), a nabídl se jednání zprostředkovat. Právě zde se sdružují menší i větší společnosti, které tuto problematiku řeší.
Česká republika je v tzv. 100% ochranném pásmu, což s sebou přináší nemalá úskalí v souvislosti se směrnicí EU o čištění a vypouštění odpadních vod. Přechodné období pro potřebné úpravy, modernizace apod. těchto vodovodních zařízení je do roku 2010. V některých případech si obce/města samostatně zpracovávají na toto projekty. Ne všechny společnosti a samosprávy si však uvědomují dopad této směrnice. Pokud zahájí požadované úpravy a práce do roku 2010, nečekají je žádné sankce. Ovšem ti zodpovědní se dělí na skupinu, která prostředky má a skupinu, která prostředky nemá a jsou odkázáni na dotace a zdroje z vlády a EU. I v tomto prostředí existuje konkurence, je kladen nátlak na vypovězení dlouhodobých smluv na správu a provoz vodárenských zařízení – jinak nemůžou žádat o dotace.
„Hotových projektů je zhruba 10 % z potřebných investic. V rámci České republiky je třeba investovat 75 mld. Kč do oblasti čištění odpadních vod, 20 mld. Kč je třeba zhruba investovat do oblasti zásobování pitnou vodou). Na 10 mil. obyvatel ČR je tedy zhruba potřeba investice ve výši 95 miliard Kč,“ připomněl Petr Skokan s tím, že v rámci Libereckého kraje (dále jen LK) byly investice ve výši 1 mld. Kč již realizovány. Do konce roku 2010 bude třeba realizovat investice ve výši cca 8 mld. Kč, pokud je ovšem budeme mít, tzn. včetně dotací z EU).
„Pokud je nebudeme mít, budeme schopni proinvestovat 4 mld. Kč, což je výnos z vodného a stočného,“ doplnil.
Zmíněny byly projekty Čistá Nisa – předkladatel projektu: Severočeská vodárenská společnost a.s. (dále jen SVS), Čistá Jizera – předkladatel projektu: Vodohospodářské sdružení Turnov a projekt Čistá Ploučnice – předkladatel projektu: SVS. Všechny tyto projekty byly připraveny pro čerpání finančních prostředků z kohezního fondu. Dále se hovořilo o spádové oblasti, kterou spravuje SVS, a o zprávě, že v rámci LK se neplánuje výstavba nových velkých komunálních čistíren odpadních vod a úpraven vody.
„Ty stávající se modernizují tak, aby byl zvýšen čistící efekt. Liberecký kraj má koncepční dokument, kde se řeší otázka čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou Je to Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje a je k dispozici v tištěné formě na krajském úřadě a v elektronické podobě na webových stránkách Libereckého kraje (www.kraj-lbc.cz, odbory, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, vodní hospodářství: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1443),“ uvedla Jaroslava Janečková..
„Je důležité najít konkrétní projekt, v rámci něhož by se dala realizovat spolupráce mezi LK a norským protějškem právě v oblasti technologie čištění odpadních vod nebo zacházení s tuhým komunálním odpadem, či v oblasti obnovitelných zdrojů. Byli bychom rádi, kdybychom společně demonstrovali možnost takovéto spolupráce v rámci tzv. pilotního projektu, který by mohl být dále využíván pro potřeby celé České republiky,“ reagoval Bjorn Bjorsen.
Hejtman jej upozornil, že LK není investorem při realizaci projektů v oblasti čištění odpadních vod.
„Technologie jako taková je vybírána projektantem a provozovatelem. Doporučuji spojit se právě s těmito subjekty. Na úrovni samosprávy je pak možné šířit povědomí o tom, že Norové mají zájem v takovéto oblasti spolupracovat a že nabízejí vhodné technologie. Tyto subjekty je možné zkontaktovat právě v rámci výše uvedeného SOVAKu,“ řekl hejtman.
2. Odpadové hospodářství
I pro tuto oblast má LK zpracován strategický dokument. Je to Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje a je rovněž umístěn na webových stránkách LK, pod odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, odpadové hospodářství (http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=329).
Liberecký kraj není provozovatelem žádného zařízení k nakládání s odpady, provozovateli nejsou ani obce. Některé z nich provozují pouze sběrné dvory popř. menší kompostárny. Služby v odpadovém hospodářství zajišťují pro obce externí subjekty na základě uzavřených smluv. Obce si formou obecně závazné vyhlášky nastavují své systémy nakládání s komunálním odpadem, mají své povinnosti dané zákonem o odpadech.
„Hlavním úkolem, který stanovuje Plán odpadového hospodářství LK, je zvyšování procenta vytříděného odpadu, zavedení systému využití bioodpadu a doplnění sítě zařízení s nakládání s odpady. V Libereckém kraji je provozována spalovna komunálního odpadu s jeho energetickým využitím. Skládek je dostatek, mezery jsou v zařízeních na třídění a recyklaci odpadu,“ informovala vedoucí odboru.
3. Energetická koncepce – obnovitelné zdroje
Liberecký kraj v současné době zpracovává svou energetickou koncepci., Zatím je k dispozici první pracovní verze. LK má určitý potenciál v oblasti větrné energie, vodní energie a hlavně v oblasti využití biomasy. Budování větrných a vodních elektráren naráží na limity ochrany přírody. V oblasti využití biomasy je v LK možnost využívat existující biomasu (např. jako produkt z hospodaření v lesích, biomasa ze zemědělské činnosti atp.), jsou zde podmínky i pro cílené pěstování rychle rostoucích dřevin.
„Máme velmi dobré zkušenosti zejména s biomasou,“ naznačil možnost spolupráce obchodní rada.
„Liberecký region by mohl být „ukázkovým krajem“, jak může fungovat spolupráce s norským partnerem – oblast obnovitelných zdrojů energie, odpadového hospodářství, životního prostředí obecně apod.,“ dodal a prozradil, že také nanotechnologie je oblast, která norské podnikatele rovněž zajímá.
E-mail: dotazy@petrskokan.cz, www.petrskokan.cz