Ve státní sféře zůstal i bývalý starosta České Lípy. Rovnou z radnice odešel „na kraj“, když byl v roce 2004 zvolen historicky druhým hejtmanem. Bez placené politické funkce se ocitl až čtyři roky poté, stejně jako Čeřovský, po prohraných volbách do senátu. Před zvolením do poslanecké sněmovny letos v květnu měl na kandidátce v kolonce povolání napsáno: předseda Euroregionu Nisa. „To je ale čestná funkce. Živil jsem se jako správce realit, vlastním domy,“ vysvětluje sedmačtyřicetiletý poslanec za Věci Veřejné Skokan. V tomto odvětví mu, na rozdíl od veřejné sféry, jméno ani kontakty prý nepomáhají. „Na nájemníky to nijak nepůsobí. Někteří třeba neplatí nájem a je jim upřímně jedno, jestli starostovi nebo hejtmanovi,“ říká Skokan.
Naopak v politické kariéře mu předchozí štace přidávají. „U úředníků anebo jiných politiků to má určitý zvuk. Často, když někam přijedu tak mne stále berou spíš jako komunálního politika než poslance. A jak srovnává místní, krajskou a republikovou úroveň politiky? „V lecčems jsem na tom dřív byl líp. Například jako hejtman jsem měl pod sebou velký aparát a servis připravený špičkovými odborníky. Ode mne se chtělo, abych byl na místě včas a na jednání připravený,“ vzpomíná na období, které skončilo před necelými dvěma roky. „Teď jsem jeden ze dvou stovek poslanců, mám jednoho asistenta. K přípravě legislativy zkoumám hory papírů, často z oblastí, které jsou mi vzdálené,“ popisuje nevýhody poslancování.
Rozdíl je podle něj také v hmatatelných výsledcích. „Jako starosta se například zasadíte o nový chodník, linku autobusu nebo posekanou trávu na sídlišti. To jsou věci, na které si můžete sáhnout. A zákony ve sněmovně? Jejich přínos často posoudí až příští generace,“ říká a ihned přidává, že velký rozdíl je i samotná náplň profese. „Na radnici byl poměr politikaření a opravdové práce asi 30% a 70%. Na kraji už to bylo tak osmdesát ku dvaceti ve prospěch politiky,“ stýská si Skokan. A v poslanecké sněmovně? „Teď? Teď je to ještě horší. Devadesát na deset,“ uzavírá.