Bývalý místopředseda a pozdější vyloučený člen Věcí veřejných Jaroslav Škárka, který byl jedním z organizátorů pokusu o převrat ve vedení VV a nyní je stíhán za přijímání úplatků, přiznává v tajně nahraném rozhovoru, který má Právo k dispozici, dvě věci.
Zaprvé, že se postavil proti neformálnímu šéfovi Věcí veřejných a tehdejšímu ministru dopravy Vítu Bártovi a podílel se s tehdejší šéfkou klubu VV Kristýnou Kočí na pokusu o odstranění Bárty a jeho lidí z vlády.
V nahrávce pořízené jeho dobrým známým a obchodním partnerem Víta Bárty (jméno má redakce k dispozici) v té souvislosti říká: „… Já jsem počítal s tím, že se to změní a že já budu mluvit do toho, jak se to různě, jak se to přerozdělí, jo, že se bude, že prostě nás nebude, nebudeme tři, ale budeme sedm nebo jedenáct, a budeme řešit, kdo v té vládě bude a nebude. S tím jsem počítal. To se nepovedlo, protože Vítek velmi, velmi rychle na ty lidi zaklekl a velmi rychle ty lidi, ty lidi prostě stáhl k sobě, předržel u sebe. Takže…“
Škárka tím potvrzuje neúspěch puče z jara 2011, kdy se k véčkařským rebelům (Škárka, Kočí, Huml) nepřidal už žádný další poslanec VV. A nevyšel tedy záměr připravit Bártu a jeho lidi o vliv na vládu.
V další části rozhovoru Škárka vyjednává se svým protějškem, zda by byl ochoten sdělit informace, které by mohly uškodit Vítu Bártovi. Mluví se přitom o penězích, kdy Škárkův protějšek zjevně s úmyslem Škárku vyprovokovat, naznačuje, že by za to chtěl i milióny. Škárka to neodmítnul.
„Kolik myslíš, že jsou schopni mi nabídnout?“ ptá se Škárkův protějšek. Škárka odpovídá: „Nevím“, a ptá se, kolik by si asi představoval.
Škárkův protějšek říká: „Nevím, já nevím… co si oni představujou a co oni jsou schopni a ochotni vůbec jako vypustit… Protože jestli si myslej, že za tu informaci pustěj milión korun, a to je bezpředmětný, jestli si myslej, že za ní pustěj dva milióny, tak to je prostě píčovina jako to je…“ Škárka mu skáče do řeči výrokem „tak na půl roku života…“
V další debatě Škárka naznačuje: „Já nevím, jestli by třeba i policajti do toho něco nedali…“ Na to se jeho protějšek ptá: „Jak by do toho policisté mohli dávat peníze?“ Škárka odpovídá: „Nemyslím policajti jako jednotliví, třeba vyšetřovatelé nebo tak, třeba BISka nebo někdo takovej… Oni určitě musí mít na tohleto nějakej takovej svůj fond.“
V závěru rozhovoru Škárka říká: „Dobře, dáš mi čas do středy, kdy já, bez toho, aniž bych řekl jméno, ale budu mluvit o člověku blízkým, jestli ti to nevadí…“ Na to protějšek: „…vem si jenom to, že když jim řekneš, že jsem mu byl (Bártovi) blízko bez posledních dvou let, takových patnáct, tak by mohl jako…“ Škárka: „Já to řeknu Kristýně (Kočí), že je to někdo, kdo s ním spolupracoval patnáct let a že by byl za určitých okolností schopen podat svědectví.“
Nahrávka vznikla loni na konci srpna, kdy se jednalo o vydání Škárky a Bárty Poslaneckou sněmovnou ke stíhání. Škárka zjevně sháněl jakékoliv dodatečné kompromitující informace o Vítu Bártovii, které by mohly být použity proti němu, a obviněnému Škárkovi pomoci. Tento pokus nevyšel proto, že Škárka a jeho partneři zjistili, že jeho protějšek předal nahrávku policii.
převzato z webu www.novinky.cz/domaci