Vážené dámy a pánové, vážení členové a sympatizanti strany Věci veřejné,
ve svém kandidátském projevu při minulé volbě předsedy politické strany Věci veřejné jsem si vytyčil několik úkolů a rád bych vám nyní předložil jejich bilanci.

Svou kandidaturu jsem chápal jako příležitost nechat dorůst a otrkat generaci výrazných regionálních, komunálních a poslaneckých tváří. I vzhledem k nedávno prožitému ataku na samotnou podstatu VV, v pořadí již druhém, podporovaném i bývalými koaličními partnery, jsem přesvědčen, že mohu s klidem říci, nová generace politiků Věci veřejných je tu.

Věřím, že v těžké chvíli poznáš věrné s odhodláním a schopnostmi. Jsem přesvědčen, že zůstali skutečně ti co nelpí na funkcích, co vnímají závazky VV vážně a zůstávají věrni programu Věcí veřejných, i v dobách deštivých.

To, že zůstal celistvý a akceschopný poslanecký klub, to, že většina krajů a klubů zůstala věrna hodnotám VV, to je také váš výsledek a úspěch. Ač zde existovala silná vůle Věcmi veřejnými otřást a vytlačit je provždy z politické mapy, tak i díky vám zůstala véčkařská loď na otevřeném moři schopná další plavby, s posádkou odhodlanou dokončit misi a ctít vytyčený politický kurz, který jsme veřejnosti slíbili v létě 2010.

Jsem rovněž přesvědčen, že Věci veřejné dospěli. Nejen svojí strukturou a vnitřním stranickým životem, kdy došlo k ustavení krajské struktury a obecně posílení hlasů regionů ve Věcech veřejných, což byl můj druhý slib při předsednické kandidatuře. Za zkoušku dospělosti považuji schopnost přestát enormní zátěž. Jako jediná česká politická strana jsme přestáli dvojí útok na solar. Nezalekli jsme se a na rozdíl od některých jiných jsme se nenechali koupit a stojíme si za vším, k čemu jsme se v minulosti zavázali. Neporušujeme dokumenty, kterým jsme dávali život, jako se to stalo zakladatelce platformy v podobě Etického kodexu VV, Programového prohlášení ČR, koaliční smlouvy a dalších ustanovení. Nepřevlékáme politické kabáty.

Vedle údajné nedospělosti a politické nevyzrálosti se Věcem veřejným vyčítá politická nevyhraněnost, ale i přílišná konfliktnost. Nejprve se zastavím u prvního bodu. Víte, že se dlouhodobě držím biblické zásady „podle činů poznáte je“. Pojďme si tedy shrnout realitu. Na rozdíl od jiných se Věci veřejné nezříkají svých závazků. Připomeňme si, že ty tzv. stabilní politické síly se opakovaně dopustili koaliční nevěry, ať to bylo v případě hlasování o zpřísnění zdanění hazardu, či v hlasování o ochraně ovzduší, kdy hrdinně vytvořily „smogovou koalici“ s komunisty a socialisty, ale i v případě RUDu, odmítnutí zrychlení investic do dopravní infrastruktury či některých dalších zákonů. Za politicky nevyzrálé považuji i stavět svou politiku na přeběhlictví, dokonce nyní již celých skupin, či na opakovaném odmítání svolávat nejvyšší formát vyjednávání K9 a mohl bych pokračovat. 

Ano, nezastírám, že jsme se mnohé učili a učíme se stále, neznamená to však, že cíleně obcházím dohody a smlouvy ctím, jen když jsou mi po chuti.

Co se týče konfliktnosti Věcí veřejných. Ano, nezastírám, že vedení Věcí veřejných na rozdíl od mnohých předchozích koaličních sil vnímalo koaliční soužití chladně, neidealizovali jsme si své partnery a odmítali jsme se s některými věcmi ztotožnit. Díky tomuto způsobu jednání jsme dosáhli mimo jiné odvolání nejvyšší státní zástupkyně Vesecké, demise ministra Drobila, výměny policejního prezidenta, zrušení „cinknutého“ ekologického tendru, zachování bezplatné amalgamové plomby, zmírnění výše zdravotnických poplatků, zabránění jednotné DPH, zavedení trestu smrti pro firmy s nekalými praktikami, přímé volby prezidenta, zrychlení procedury přijetí nového zákona o veřejných zakázkách….to vše je výsledek chladných jednání na úrovni K9, občasných ultimát a prezentování výhrad vůči některým koaličním jednáním.

A ruku na srdce, kdo věří, že je možné se s Miroslavem Kalouskem dohodnout pouze a jen smířlivou, věcnou cestou a odbornou argumentací. Všichni víme, že je tvrdým vyjednavačem, chladným stratégem, a ani předáky ODS nelze podezírat z holubičích povah. Ostatně to se brzy projeví na základě úspěšnosti osmi podporovatelů z řad platformy, kteří vědomě vsadili jen na smířlivost, politiku vavřínové ratolesti a nyní mlčky tolerují odsouvání zpřísnění zdanění hazardu na vládě, shození zapovězení doživotní imunity senátory ODS pod stůl, neřešení systému vyplácení sociálních dávek či ataky na policejního presidenta Lessyho.

Nechci se však pouze ohlížet a dovolím si shrnout pár doporučení pro další cestu Věci veřejných. 

Věci veřejné podle mě musí zůstat stranou věcných témat, stranou, která se nevyhýbá tabuizovaným tématům a tvrdohlavě je řeší, ať v podobě zpřísnění zdanění hazardu, či zrušení doživotní imunity politiků, zachování těžebních limitů či návrhu zákona o majetkovém přiznání. Musíme zůstat příznivci chytrých řešení a témat každodenního života, což jsme již prokázali v podobě prosazení zrušení poplatku za položku na receptu, zachování amalgámových plomb zdarma, stravenek či boje proti hrozbě jednotného DPH a v tomto trendu musíme nadále pokračovat. Pamatujme, neexistuje malých témat a je třeba i nadále se soustředit na témata sociální, typu omezování lichvy, adresnosti sociálních dávek či politiky nulové tolerance, ale i témata posilující vymahatelnost práva.

Naše role je předcházet politice „odezdikezdismu“, radikálním řešením a nezodpovědné destrukci. Ostatně v tomto duchu Věci veřejné zvolily principy konstruktivní opozice a podporují každý kvalitně připravený zákon, zleva, i zprava, který ctí principy programu VV a závazky původního programového prohlášení z léta 2010.

Věřím, že Věci veřejné mohou zvládnout stávající situaci pouze pokud se nebudou dále štěpit a zůstanou konstruktivní.