Krajské noviny – Silnice: Kraje vykupují pozemky, schází jim miliardy korun

Krajské samosprávy potřebují miliardy korun. Chtějí odškodnit lidi, přes jejichž pozemky stát před lety postavil silnice. Na výkup půdy však nemají dostatek finančních prostředků a peníze jim zatím neposkytuje ani stát. Nevyřešené majetkoprávní vztahy tak omezují opravy některých úseků pozemních komunikací, bez kompletního vlastnictví často hejtmanství neuspějí ani s žádostí o granty z evropských fondů.

Kraje nemají finanční prostředky na rekonstrukci silnic II. a III. tříd, jejichž jsou vlastníky. Jen v Libereckém kraji odhaduje hejtman Petr Skokan opravu všech krajských pozemních komunikací na pět miliard korun, další stejně vysokou částku hejtmanství potřebuje na stavby, přes které automobily jezdí. “To jsou hrozná čísla, když si uvědomíme, že jsme schopni proinvestovat ročně jen okolo sta milionů,” kroutí hlavou Skokan.

Teď kraje v souvislosti s majetkem přebraným od státu trápí další nepříjemnost – musí se zabývat výkupem pozemků. A investovat do něj nemalé částky. Režim před rokem 1989 budoval silnice na půdě, která mu nepatřila, do demokratické republiky tak pozemní komunikace přešly bez vyřešených majetkoprávních vztahů. A nevyřešená situace přetrvala dodnes, kdy jsou v majetku silnic krajské samosprávy.

ODHADY PŘES SEDM MILIARD KORUN

Podle aktuálních odhadů kraje potřebují na výkup pozemků přes sedm miliard korun. Jen hejtmanství na území Čech hovoří o více než třech a půl miliardě korun. Miliardy potřebuje Morava a Slezsko, přičemž několik krajů dosud nebylo schopno potřebnou sumu vyčíslit.

“Náklady na odkup pozemků pod silnicemi II. a III. třídy se v našem kraji mohou pohybovat okolo 700 milionů, geodetické vyměření se však v úhrnu může vyšplhat až na osm set milionů korun,” upozorňuje mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka.

“Hypotetický finanční odhad pro případné vypořádání všech pozemků najednou se u nás pohybuje v řádech jedné miliardy korun,” potvrzuje také František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.

Kraje proto požadují, aby jim pomohl stát. “Ze státního rozpočtu jsme nedostali žádnou dotaci na narovnání tohoto stavu. A je pochopitelné, že by se stát tohoto závazku zříkat neměl,” pokračuje Janačík.

KOMPLIKACE PŘI OPRAVÁCH SILNIC

Současný stav, kdy kraje vystupují jako majitelé silnic II. a III. tříd, avšak pozemky pod nimi nejsou v jejich vlastnictví, hejtmanstvím svazuje ruce. Komplikovaně získávají i od státních úřadů “ohlášení stavby”, nutné pro zahájení opravy silnic. “Větší problémy nastávají, pokud realizujeme na stávající silnici investiční akci, bez předchozího vykoupení pozemků nedosáhneme stavebního povolení,” reprodukuje zkušenosti Zlínského kraje tiskový mluvčí Patrik Kamas.

Zlínský kraj, který “dluh na pozemcích” odhaduje na 164 milionů korun, má ročně k dispozici na tyto účely jen 5 milionů korun na proplacení kupních smluv a 3 miliony na zajištění geodetických podkladů. “Neobejdeme se bez přímých dotací, respektive legislativních úprav k této problematice,” varuje Kamas.

Majetkoprávním nepořádkem kraje nemohou dosáhnout na některé dotační tituly, protože nesoulad vlastníka stavby a pozemku je důvodem pro vyřazení žádosti o systémovou dotaci. “Komplikuje nám to zejména přípravu staveb, které jsou a budou financovány některým z evropských fondů,” přiznává jihočeská tisková mluvčí Maria Ptáčková.

Kraje se proto už v některých případech do výkupů samy pustily. “Řešíme to ve chvíli, kdy je pro nás nutné mít pozemek ve vlastních rukou. Nebo tehdy, kdy sami majitelé přijdou a požádají o výkup,” tvrdí Petr Vinklář z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje.

Na Vysočině od vzniku samosprávy do května 2005 byly vykoupeny pozemky za 4,5 milionu korun, už v roce 2002 začal získávat půdu také kraj Liberecký. Podle informací z úřadů, které už výkupy odstartovaly, samosprávy namísto finanční hotovosti v několika případech přistoupily na směnu pozemku za jiný.

MINISTERSTVO: NEŠLO TO JINAK

Sociálnědemokratická vláda se k problému částečně přihlásila, stalo se tak usnesením vlády z 24. srpna 2005. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka se však KN k problematice do uzávěrky čísla nevyjádřil, nezvedal telefon a nereagoval ani na textové zprávy.

To, že stát pozemky před převedením na kraje nevykoupil, dnes jako problém nevidí ani ministerstvo řízené Vlastimilem Tlustým. “Na kraje přešel pouze majetek státu, kterým byly komunikace, ale podle příslušného zákona na ně nemohl přejít majetek jiných vlastníků, což je právě případ pozemků pod komunikacemi (pokud tyto pozemky nebyly majetkem státu). Zákon prostě nemohl tento majetek vyvlastňovat,” doslova napsal KN Jan Otčenášek z oddělení komunikace Ministerstva financí České republiky a neodpověděl tak na otázku, jak mohl stát převést na kraje silnice, když před tím nevyřešil otázku pozemků.

Současná situace se tak podle některých odborníků stává důkazem špatného vztahu mezi státem a samosprávou. “K tomu, že se stát rozhodl převést silnice na kraje, přispěla nejen snaha zbavit se finanční zátěže za opravy a údržbu silnic, ale také skutečnost nedořešených vlastnických práv k pozemkům pod komunikacemi. Státní úředníci prostě jen přehodili povinnost na úředníky krajské,” hodnotí situaci pražský politolog Jan Bureš.

“Tenhle problém je typickou bolestí české samosprávy,” podotýká také politolog Josef Mlejnek. “Kraje disponují papírovými kompetencemi v určité oblasti, ale nemají k dispozici finanční zdroje na jejich realizaci.”

PŘIBLIŽNÉ ODHADY FINANCÍ POTŘEBNÝCH NA VÝKUP POZEMKŮ

STŘEDOČESKÝ KRAJ   700 milionů Kč

JIHOČESKÝ KRAJ   až 850 milionů Kč

PLZEŇSKÝ KRAJ   600 milionů Kč

KARLOVARSKÝ KRAJ   data neznají

ÚSTECKÝ KRAJ   okolo 1 miliardy Kč

LIBERECKÝ KRAJ   40-45 milionů Kč

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ   176 milionů Kč

PARDUBICKÝ KRAJ   200 milionů Kč

KRAJ VYSOČINA   stovky milionů Kč

JIHOMORAVSKÝ KRAJ   okolo 1 miliardy Kč

OLOMOUCKÝ KRAJ   přes 800 milionů Kč

ZLÍNSKÝ KRAJ   164 miliony Kč

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ   stovky milionů Kč