Krajské noviny – Plní kraje svá programová prohlášení?

Od posledních krajských voleb se nám daří, opravujeme silnice, úspěšní jsme i v oblastech zdravotnictví nebo školství. Tvrdí to tuzemští hejtmani, kteří z popudu KN listovali texty svých programových prohlášení a rekapitulovali kroky krajů od roku 2004. Přiznávají však, že před nimi leží ještě velký kus práce. A to i na věcech, které bude jen velmi těžké realizovat.

Po krajských volbách si hejtmanství definovala své priority. Do programových prohlášení, která přijímaly krajské rady, vložili politici představy a plány na nové “vládnoucí” období, završené volebním rokem 2008. V dokumentech hovoří o záležitostech, které kraje trápí, a navrhují řešení. Zmiňují se o silnicích, které samosprávy přijímaly od státu v neutěšeném stavu, nastavují postup, jaký zvolí v oblastech každodenního života obyvatel svých územních celků. Podle hejtmanů se cíle, které si v programových prohlášeních kraje předsevzaly, daří plnit. “Když jsem si znovu procházel prohlášení bod od bodu, mohl jsem si u naprosté většiny připsat plněno nebo splněno. Dokonce i u těch priorit, jejichž naplnění náleží státu, se nám podařilo zásadně přispět k prosazení anebo urychlení jejich realizace,” napsal ve svém vyjádření pro KN jihočeský hejtman Jan Zahradník. Konkrétně Jihočeský kraj se soustředil především na vybudování dopravní infrastruktury, připravil program obnovy silnic II. a III. třídy a za uplynulé dva roky do nich investoval téměř dvě miliardy korun. Další dvě miliardy chce proinvestovat v letošním roce.

Za práci na pozemních komunikacích se poplácávají po rameni také další kraje – Ústecký upozorňuje na skutečnost, že významně pokročil v oblasti dopravního napojení regionu, když byl na konci loňského roku zprovozněn další úsek dálnice D8, Pardubický podotýká, že se podařilo přivést dálniční síť na území kraje a hejtmanství se tak konečně napojilo na evropskou dálniční síť.

“Za obrovský úspěch považuji fakt, že se soustředěným tlakem na všechny zúčastněné a zainteresované strany podařilo zahájit výstavbu důležitých součástí páteřní rychlostní komunikace R6 z Chebu přes Karlovy Vary do Prahy,” uvedl KN také hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel.

Letiště zárukou cestovního ruchu v kraji 

Vedle silnic si kraje ve svých programových prohlášeních schválily úpravy letišť, které se dostaly pod správu nových hejtmanství. Karlovarský kraj investoval sto padesát milionů do rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a naváděcího a zabezpečovacího systému, letiště tak dnes může přijímat lety ze vzdálenějších destinací a funguje i ve zhoršených povětrnostních podmínkách. Zázemí pro leteckou dopravu rekonstruovaly také kraje Moravskoslezský nebo Jihomoravský. “Cílů, kterých se podařilo dosáhnout, byla celá řada. Tím prvním byla rozhodně modernizace a dostavba brněnského letiště, s tímto počinem pak bezprostředně souvisí rozvoj cestovního ruchu v kraji,” potvrdil KN Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravského kraje, po hlavním městě druhého nejnavštěvovanějšího regionu v České republice.

Z dlouhodobých cílů se některé kraje mimo jiné rozhodly výrazně podporovat školství nebo zdravotnictví. Viditelnou a diskutovanou záležitostí byla například transformace nemocnic. “Proběhla i přes některá úskalí velmi dobře a nám se tento sektor podařilo stabilizovat a zajistit lepší služby pro občany. Jde o dlouhodobý proces, zlepšování zdravotní péče a rozvoj nemocnic by měl trvat řadu let,” nechal se pro KN slyšet hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.

Kraje se usnesly lákat investory, opravovat památky, rozvíjet informační technologie. “V oblasti informatizace regionu jsme dosáhli možná největšího pokroku. Náš kraj, města a obce jsou dnes v průměru na úseku školství a veřejné správy vybaveny velmi slušnou konektivitou a technikou,” pochvaluje si hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. A dodává, že v porovnání s předcházejícím volebním obdobím k žádné velké změně v žebříčku hodnot Vysočiny nedošlo, rozvoj vzdělání a informatizace patří mezi stálé priority kraje.

Načasování kroků a předvolební guláše 

Potřeby krajů, uváděné v textech programových prohlášení, jsou v základních otázkách všude stejné – nechybí zmínky o hospodářském oživení, rozvoji dopravní infrastruktury nebo čerpání peněz z evropských finančních zdrojů. V čem se situace v krajích liší? V konkrétní podobě nastíněných problémů, rozdílná je i úspěšnost “plnění úkolů”. V neposlední řadě se tuzemská hejtmanství od sebe odlišují pohledem krajských zástupců na to, co se daří a čemu naopak osud zatím nepřeje.

“Zcela jistě už teď víme, že se nám do konce druhého volebního období nepodaří zahladit dluhy státu na životním prostředí. Jde o postoj státu vůči obyvatelům Podkrušnohoří, o rány, které v krajině i v lidech vznikaly desetiletími bezohledné těžby hnědého uhlí. Rekultivace a revitalizace, to jsou závazky, kterých se nezříkáme a které budou práci krajských zastupitelů ovlivňovat ještě po desetiletí,” řekl KN hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

“Jestli už víme o něčem, co se nám nepodaří splnit? Naše velké projekty jsou dlouhodobějšího charakteru a jsem přesvědčen, že se nám je podaří uskutečnit všechny,” smetl ze stolu možnost neúspěchu hejtman Juránek. Hejtmanství se brání tvrzení, že by uplatňovaly praxi, při které jsou nepopulární kroky řešeny jako první a až pak následují počiny, kterými si opět získávají náklonnost svých občanů. “Problémy řešíme podle potřeby a nikoliv podle toho, jak daleko máme do voleb. Nechceme být populisty,” brání se hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

A není ve svém tvrzení sám, podobný postoj zaujímají všichni tuzemští hejtmani. “Nevěřím tomu, že by paměť veřejnosti sahala pouze měsíc nebo týden dozadu,” zdůraznil také hejtman Vystrčil. “I dění na parlamentní a vládní scéně nám dokazuje, že lidi nepřesvědčí předvolební guláše.”