ČT 1 – Týden v regionech

Ekologická likvidace kalů v Libereckém kraji

 

Michal SCHUSTER, moderátor

Až stamilionové investice se v Libereckém kraji vyžádá likvidace kalů z čistíren odpadních vod. Ty chce totiž Evropská unie v budoucnu využívat jako zdroj energie. V současné době se kaly na Liberecku převážně kompostují, tento způsob už je ale v mnoha evropských zemích zakázaný. Další informace má Jana Pavlíčková.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

V Libereckém kraji vyprodukují čistírny odpadních vod ročně deset tisíc tun kalů. Sedmdesát procent z nich se kompostuje a používá v zemědělství, zbytek jde na skládky. Evropská unie chce ale nakládání s biologicky rozložitelnými odpady změnit.

 

Radim ZIKA, člen Rady Libereckého kraje, odbor zemědělství a životního prostředí /ODS/

Skládkování v podstatě legislativa Evropské unie už tlačí k tomu, aby nebylo, aby se zakázalo. Jsou dokonce i země i mimo Evropskou unii, které už k tomu přistoupily, jako je například Švýcarsko.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Stejné je to i v Belgii nebo Nizozemí. Zákaz skládkování kalů pro všechny členské země by měl platit od roku 2025. Ani dosud hojně rozšířené kompostování ale není podle některých průzkumů tím nejlepším způsobem řešení.

 

Vít PŘÍKASKÝ, člen Rady Libereckého kraje, odbor hospodářství a regionálního rozvoje /ČSSD/

Právě z důvodu toho nebezpečí, že se do půdy a do potravního řetězce můžou dostat nějaké cizorodé látky, těžké kovy, mluví se i, že tímto způsobem by se mohly přenášet i BSE podobně.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Evropská unie proto vyvíjí tlak na energetické využití kalů.

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje, předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti /ODS/

Bude záležet na jednotlivých vlastně vodárenských společnostech, které vlastní čistírny odpadních vod, jakým způsobem k tomu přistoupí. Samozřejmě mohou likvidovat samy na svých zařízení ty kaly.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Na spalování kalů ale zatím nejsou čistírny odpadních vod u nás připravené. Podobná technologie si totiž vyžádá stamiliony korun.

 

Jaroslav TUŽ, provozní ředitel ČOV, Liberec

Na to, aby se využíval odvodněný kal jako palivo, je potřeba ještě dovybavit technologii jakousi sušící linkou. A je potom teda potřeba i vymyslet koncepci a konkrétní případy, kde by se dalo toto palivo využívat.

 

Dagmar HALTMAROVÁ, mluvčí Severočeské vodárenské společnosti, Liberec

Zjednodušeně se dá říci, že je tato technologie vhodná pro komunální čistírny odpadních vod s kapacitou minimálně patnáct tisíc ekvivalentních obyvatel.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Plán kalového hospodářství Libereckého kraje proto počítá s tím, že by se čistírenské kaly přimíchávaly k opadům, které se pálí v liberecké spalovně. V některých evropských zemích už je běžné, že se k pálenému komunálnímu odpadu přidává i deset procent kalů z čistíren.

 

Pavel BERNÁT, ředitel spalovny Termizo, Liberec

Znamenalo by to jisté úpravy na technologickém zařízení, zhruba v nějaké výši do sto milionů korun. A potom bychom, dá se říci, deset procent těch odpadů, které teď přibíráme jiných, to znamená, to jsou komunální a živnostenské, nahradili těmito kaly. Takže je to poměrně komplikovaná záležitost, ale technicky to řešitelné je na úkor kapacity odpadů jiných.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Liberecký kraj tak nevylučuje, že by v regionu mohla vzniknout i speciální spalovna přímo pro kaly. Ekologické organizace by takové řešení uvítaly.

 

Jan KORYTÁŘ, Společnost přátel přírody, Liberec

Nejenom pro to, že se získává energie, která je v těch odpadech ukrytá, ale i se zmenšuje celkový objem toho celkového odpadu po spálení. Takže prostor, který potom následně ten popel z toho bude zabírat na skládkách, je několikanásobně menší, než kdyby se ten odpad tam dával v nezměněném stavu.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Ekologickou likvidaci kalů je podle vedení kraje nutné rychle řešit. Jeho produkce v čistírnách odpadních vod totiž neustále roste.

| Zpět na seznam zpráv | Vloženo: 18. 02. 2006
 

Komentáře jsou zavřeny.

ČT 1 – Týden v regionech

Kritika návrhu zákona o neziskových nemocnicích

Jan HRUBEŠ, moderátor

Poslanecká sněmovna poslala tento týden do třetího čtení návrh zákona o neziskových nemocnicích. Právě ty by měly podle ministra Davida Ratha tvořit základ českého zdravotnictví. Nemocnice v Libereckém kraji ale shodně tvrdí, že návrh je zmatečný a zdravotnictví příliš neprospívá.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Veřejné neziskové nemocnice tvoří ve vyspělých evropských zemích až osmdesát procent nemocnic, argumentuje ministr Rath. Podobného stavu by chtěl dosáhnout i v Česku. Neziskové nemocnice by měly automaticky zajištěné financování ze zdravotního pojištění, zařízení, která na seznamu veřejných nemocnic nebudou, u tuto jistotu přijdou.

 

David RATH, ministr zdravotnictví /nestraník/ /Otázky Václava Moravce, 22. 1. 2006/

Prostě je to velmi vyvážený a zajímavý zákon, který v českém právním řádu chybí patnáct let.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Nemocnice v Libereckém kraji se shodují, že zákon bude skutečně zajímavý, ale hlavně pro ministerstvo zdravotnictví.

 

Jiří KALENSKÝ, ředitel Masarykovy městské nemocnice, Jilemnice

Ten zákon v podstatě dává pravomoc ministerstvu zdravotnictví rozhodovat o tom, jaká struktura, jaké počty výkonů budou prováděny v té či které nemocnici.

 

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou /Strana pro otevřenou společnost/

Já to považuji za takový pokus zmenšit síť nemocnic a nemyslím si, že to je krok správným směrem.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Podle zdravotníků je sice v Libereckém kraji nadbytek lůžek, rozhodnout o jejich počtu by ale měly spíš pojišťovny a ne ministerstvo.

 

Jaroslav KRUTSKÝ, člen Rady Libereckého kraje, resort zdravotnictví /ODS/

O tom především musí rozhodnout parametrizovaná kvalita, geografické podmínky a svoboda volby pacienta, protože o něj tady jde nejvíc.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Návrhem zákona o neziskových nemocnicích jsou v kraji ohroženy nemocnice v Tanvaldě, Jilemnici a Frýdlantě. Mezi pacienty panuje nervozita.

 

pacient, nemocnice Frýdlant v Čechách

Takových nemocnic zase není třeba tady v okolí nebo tohleto, že by to muselo bejt zavřený a potom dojíždět až takových kilometrů támhle do Liberce nebo já nevím, kam ještě.

 

pacient, nemocnice Frýdlant v Čechách

No, někdy by se mohlo stát, že to je pozdě, jo. Teď mě přivezla rychlá a kdyby mě dovezla třeba do Liberce, tak už jsem tam nemusel taky dojet.

 

David RATH, ministr zdravotnictví /nestraník/ /Otázky Václava Moravce, 22. 1. 2006/

Teď to není možné řešit jinak, neb ty kraje už zprivatizovaly polovinu nemocnic, převedly je na obchodní společnosti a podle odborníků na ústavní právo není jiná cesta, než přes tento seznam.

 

Břetislav VÁCLAVÍK, ředitel Nemocnice Frýdlant, s. r. o., Frýdlant v Čechách

Já jako nechápu jednu věc, proč forma podnikání je důležitá pro smlouvu s pojišťovnou. K tomu jsem, to jako opravdu nechápu.

 

Petr LUDVÍK, lékařský ředitel Nemocnice Frýdlant, s. r. o., Frýdlant v Čechách

My jsme byli schopni se deset let udržet za podmínek, které byly, za podmínek financování bez dotací a udrželi jsme úroveň medicíny na úrovni, která byla požadovaná.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Podle starostů Frýdlantského výběžku je nepřípustné, aby ministerstvo mluvilo nemocnici do toho, jaké obory smí, nebo nesmí dělat bez ohledu na názor zřizovatele.

 

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/

To je v podstatě něco, co naše ústava nezná, proto je to protiústavní. Druhá věc je, že je to opět svázané platovými třídami.

 

Břetislav VÁCLAVÍK, ředitel Nemocnice Frýdlant, s. r. o., Frýdlant v Čechách

Kde se vlastně plat sestává z toho, jak kdo dlouho pracuje, že jo, já si myslím, že lidi by měli bejt placený za to, jak dělaj a ne jak dlouho dělaj.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

I přes tyto rozpory má většina nemocnic snahu se na seznamy veřejných nemocnic dostat. V opačném případě totiž hrozí, že jim pojišťovny nezaplatí všechny výkony, což by znamenalo jejich konec. Podle Asociace hejtmanů je ale návrh zákona tak špatný, že se rozhodli vytvořit vlastní protinávrh.

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje /ODS/

Na tom návrhu zákona už jsme začali pracovat, dali jsme si závazek, že ten návrh předložíme do voleb ještě.

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

Sněmovna už ale mezitím postoupila kritizovaný zákon do třetího čtení. Starostové z Frýdlantska, Jilemnicka i Tanvaldska, kde je chod nemocnic tímto zákonem ohrožen, doufají, že Senát naopak vrátí zákon k přepracování.

| Zpět na seznam zpráv | Vloženo: 28. 01. 2006
 

Komentáře jsou zavřeny.

ČT 1 – Týden v regionech

Úpravna vody Souš má problémy s vodou

Michal SCHUSTER, moderátor

„Severočeská vodárenská společnost požádala vládu, aby vyjednala zmírnění podmínek Evropské unie pro stavbu čistíren odpadních vod a kanalizace. Na ně totiž musí být do roku 2010 napojena každá obec víc než s dvěma tisíci obyvateli. Tento požadavek ale nejde podle vodárenské společnosti splnit. Jenom v severních Čechách to znamená drahé investice okolo deseti miliard korun a ty chybějí.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Jednou ze staveb, která musí projít nákladnou modernizací, je úpravna pitné vody na přehradě Souš v Jizerských horách. Pitnou vodu z ní odebírá polovina jabloneckého a libereckého okresu. Úpravna má ale problémy s takzvanou surovou vodou, tedy tou, která přitéká z nádrže ještě neupravená. Negativně na ní působí mohutné odlesnění nad přehradou a kyselé deště.“

 

David VOTAVA, Severočeská vodárenská společnost, Liberec

„Došlo k obnažení toho povodí. A tím kyselým spodem došlo k dalšímu, řekněme, vymývání kovů a těchto látek z půdního profilu, takže postupně se zhoršovala kvalita surové vody.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Třicet let stará úpravna pitné vody už na nekvalitní vstupní surovinu nestačí. Za pět let už by technologie neodpovídala požadavkům Evropské unie. Čeká jí proto modernizace.“

 

Jiří ŠŤASTNÝ, ředitel odboru investic, Severočeská vodárenská společnost, Liberec

„To znamená, technologické linky, jako jsou vlastní filtrace, chemické hospodářství a samozřejmě upravit ty budovy, v kterých tato zařízení jsou.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Celkové náklady odhaduje vodárenská společnost na tři sta šedesát milionů korun. Z vlastních zdrojů ale není schopna tuto částku vyčlenit.“

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje, předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti /ODS/

„My bychom chtěli dosáhnout minimálně šedesát procent účasti Evropské unie, protože to děláme pro to, abychom normy Evropské unie splnili.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Podporu projektu modernizace úpravny pitné vody už Evropská unie schválila. Do roku 2010 ale musí být zrekonstruovány také všechny čistírny odpadních vod. Na ně pak musí být kanalizací napojena všechna sídla s více než dvěma tisíci obyvateli.“

 

Ivo SUŠICKÝ, člen představenstva, Severočeská vodárenská společnost, Liberec

„To v podstatě nese ohromné náklady, protože se jedná o poměrně velmi složité kanalizační stavby.“

 

Miroslav HARCINÍK, generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti, Liberec

„V této chvíli je zřejmé, že naplnit ty požadavky bez dalšího drastického zvyšování ceny vody nelze.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Jen v severních Čechách znamenají podmínky Evropské unie investici přesahující deset miliard korun. Severočeská vodárenská společnost má přitom k dispozici sotva čtyřicet procent této částky. Podpora ze státního rozpočtu nebo z evropských fondů je přitom nejistá. Navíc stihnout všechno v termínu také nebude snadné.“

 

Marek PIETER,starostaDesné v Jizerských horách /Strana pro otevřenou společnost/

„Termín 2010 sestavili přímo odborníci z reálného života, protože jenom samotné majetkové vypořádání v určitých lokalitách, kde můžou vzniknout problémy, se netáhne řádově v měsících, ale může to být jeden i dva roky. A ten, kdo už nyní nemá, řekněme, stavební povolení a tu přípravu za sebou, tak tyto podmínky pochybuji, že bude moct plnit.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„Severočeská vodárenská společnost se proto obrátila na vládu, aby vyjednala zmírnění podmínek, ke kterým se při vstupu do Evropské unie Česká republika zavázala.“

 

Miroslav HARCINÍK, generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti, Liberec

„Abychom předešli tomu, že ať už města, nebo obce, nebo vodárenské společnosti po roce 2010 musely platit pokuty za neplnění této legislativy.“

 

Ivo SUŠICKÝ, člen představenstva, Severočeská vodárenská společnost, Liberec

„Bude potřeba udělat revizi všech těchto plánů, udělat bilanci finančních prostředků a dojít k nějakému rozumnému kompromisu, protože je to problém, který se nebude týkat jenom České republiky, daleko větší problémy jsou v Polsku, Slovensku, ale i v těch klasických evropských zemích, jako je Řecko, Španělsko, Itálie.“

 

Jana PAVLÍČKOVÁ, redaktorka

„O vyjednání mírnějších podmínek ale zatím vláda neuvažuje. Podle Severočeské vodárenské společnosti je tak otázka financování přestavby čistíren a výstavba kanalizační sítě stále nejasná.“

 

BESEDA

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Do studia přijali pozvání hejtman Libereckého kraje a předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti Petr Skokan. Dobré poledne.“

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje, předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti /ODS/

„Dobrý den.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„A náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. I vám dobrý den.“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„Dobrý den.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Pane náměstku, Severočeská vodárenská společnost nemá peníze na to, aby za pět let splnila podmínky Evropské unie. Připomeňme, že jde o investice zhruba za deset miliard korun. Jaká je šance, že byste vyjednali buď její zmírnění, nebo eventuálně pozdější termín plnění?“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„Já bych chtěl říci, že ta situace vůbec není tak negativní, jak z té reportáže vyznělo. Za prvé, Česká republika čerpá vůbec nejlépe ze všech členských států Evropské unie na počet obyvatel prostředky z fondu Evropské unie. Dosud to bylo patnáct miliard, které šly v devadesáti pěti procentech na čistírny odpadních vod. V tomto roce předpokládáme dalších osm miliard. A převis projektu, které máme již připraveny, je dalších dvanáct miliard. A do budoucnosti chci říct, že ten závazek je odhadován realisticky do roku 2010 na šedesát jedna miliard, dohromady pro celou Českou republiku. Pro Liberecký kraj to vychází na dvě celé osm miliardy. A dá se říct, že ty prostředky, které získáme od roku 2007 do roku 2013, budou nejméně ročně se pohybovat kolem šestnácti miliard, k tomu domácí zdroje jsou další dvě miliardy. Takže to znamená, že do roku 2010 na životní prostředí z fondu Evropské unie přibude do České republiky přibližně sedmdesát dva miliard.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Takže jinými slovy, podle …“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„K tomu ještě tento rok, takže osmdesát miliard dohromady proti šedesáti jedna miliardám, to znamená, že Česká republika by v podstatě ten závazek měla ufinancovat z valné většiny z fondu Evropské unie.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Čili, jinými slovy, nebudete žádat Evropskou unii o zmírnění, nebo o pozdržení termínu?“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„Bylo by to proti logice, protože, když máme možnost na tento závazek, který přispívá k ekonomickému růstu v krajích, tak v čistotě vod, v řekách, v lepší kvalitě pitné vody, tak bylo by úplně nesmyslné, abychom v této situaci vyjednávali prodloužení, protože to by znamenalo výrazné snížení prostředků z Evropské unie právě v oblasti, které se nám daří, ale i zásluhou práce krajů, nejenom centrálních úřadů, velice dobře čerpat finanční prostředky.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Pane předsedo, jaká je vaše reakce?“

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje, předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti /ODS/

„Bohužel nemohu s panem náměstkem souhlasit. My máme naopak spočítáno, že nám prostředky nebudou stačit, ani když budeme zvyšovat meziročně cenu vody o deset procent. A k tomu ještě se přidala informace z poslední doby, že Evropská unie nemá schválený rozpočet. Ekonomové odhadují, že také může dojít ke snížení dotací až o padesát procent. Takže my, pokud bychom dostali ty dotace, o kterých mluvil pan náměstek, pokud bychom meziročně zvyšovali cenu vody o deset procent, což je pro nás maximálně sociálně únosné, tak bychom vlastně dosáhli splnění pouze osmdesáti procent požadavků Evropské unie, ke kterým se náš stát zavázal. A my chceme, aby stát o tom závazku znovu vyjednával, neboť i nejvyspělejší země Evropské unie dodnes tyto podmínky nesplňují, dále, aby stát závazek, který přenesl na města a obce, to znamená sankce, aby se s nimi pořádal sám, to není závazek měst a obcí.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Pane náměstku, slyšeli jsme vysvětlení kraje.“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„Já bych zopakoval, co jsem říkal. Ty fondy Evropské unie, z valné většiny je to osmdesát miliard proti šedesáti jedna za celou Českou republiku. Severočeská vodárenská společnost a Liberecký kraj čerpají velice úspěšně, dosud to byly prostředky v celku ve výši jedna celá tři miliardy. Další žádostí je, přes sedm set milionů jsou připraveny pro čerpání z prostředků z fondu Evropské unie, jsme v tom opravdu nejúspěšnější, v čerpání právě na oblast čištění odpadních vod. Čili, v této situaci modifikovat ten závazek, který, jak opakuji, přispívá k ekonomickému růstu nejenom Libereckého kraje, ale dalších krajů, přispívá k čištění odpadních vod, k většímu množství ryb a živočichů ve vodách, lepší možnosti pro občany ke koupání. Já to považuju za nelogické.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Slyšeli jsme, že chybí dvacet procent do té investice. Co byste tedy poradil vodárenské severočeské společnosti?“

 

Tomáš NOVOTNÝ, náměstek ministra životního prostředí

„Tak samozřejmě žadatelé musí kofinancovat ty žádosti, ale zde je, za prvé, spoluúčast, a bude v budoucnosti státu, ve výši pěti až deseti procent, která je standardní, ten příspěvek fondu Evropské unie se pohybuje kolem sedmdesáti pěti procent. Takže samozřejmě jde o to najít rezervy v provozu vodárenských společností, připravené investice do této oblasti, které se získaly z vodného a stočného. Ještě jedna poznámka. Myslím si, že není takřka žádný důvod pro navyšování vodného a stočeného v této souvislosti.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„To jsem se právě chtěl zeptat pana předsedy, jestli ta investice nezvýší ceny stočného a vodného?“

 

Petr SKOKAN, hejtman Libereckého kraje, předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti /ODS/

„Musí je zvýšit. My, abychom dosáhli požadavku Evropské unie na území Severočeské vodárenské společnosti, což je sto procent Ústeckého kraje a asi tři čtvrtiny Libereckého kraje, tak bychom museli investovat jedenáct miliard. Z toho jsou devět miliard takzvané vyvolané strategické investice vyvolané směrnicí Evropské unie, ke kterému se stát zavázal. A my z těch devíti miliard hodláme investovat pouze pět. A těch pět miliard vytvoří těch osmdesát procent požadavku. Takže my už plánujeme, že ten požadavek nesplníme, a to ještě při desetiprocentním nárůstu ceny vody.“

 

Michal SCHUSTER, moderátor

„Tak uvidíme, pánové, jak to dopadne. Děkuji vám oběma za rozhovor. Na shledanou.“

| Zpět na seznam zpráv | Vloženo: 02. 07. 2005

 

 

E-mail: dotazy@petrskokan.cz, www.petrskokan.cz

Komentáře jsou zavřeny.